Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lesní školky přesvědčily i úředníky. Na děti v přírodě přispěje stát

  11:02aktualizováno  11:02
Lesní školky, ve kterých děti tráví většinu času venku, můžou slavit první úspěch. Ministerstvo školství po dvouletém testování uznalo, že děti jsou v tomto typu vzdělávání připraveny do školy stejně jako ostatní. Platit za ně bude však jen v případě, že lesní třída bude součástí běžné školky. Alternativní vzdělávání dosud hradí především rodiče.

Stát bude platit za děti v lesních třídách, snímek je z plzeňské lesní školky Větvička. | foto: Jiří Bervida, MAFRA

Ministerstvo od 1. září 2010 do 31. srpna 2012 (tedy dva školní roky) sledovalo provoz lesní třídy Lesníček v rámci školky Semínko v pražském ekologickém centru Toulcův dvůr. Zaměřilo se na náplň výuky, práci učitelů, ale i vybavení či hygienické podmínky. Lesní třídu také srovnalo s ostatními třídami ve školce.  

Nakonec vyhodnotilo, že děti v lesní třídě nejsou připraveny na vstup do školy o nic hůř než ostatní. Školky tak můžou zřizovat lesní třídy a za děti budou dostávat peníze od státu. Kvůli vyšším nákladům na provoz to možná bude dokonce i vyšší částka než u běžných tříd. Ministerstvo o uznání lesních tříd informovalo v pátek.

Lesní školky

Rozhodnutí resortu vítá předsedkyně Asociace lesních mateřských škol Tereza Vošahlíková. "Určitě jsme rádi a hodnotíme to jako dobrou věc. Otevírá se úplně nová možnost pro současné školky," řekla iDNES.cz. Lesní třídu má podle ní zavést řada školek.

Lesní školky v současnosti nesplňují podmínky pro zápis do školského rejstříku, jako jsou hygienické normy či materiální zabezpečení. Fungují proto jako občanská sdružení či obecně prospěšné společnosti a jejich provoz hradí především rodiče dětí. 

Tento typ školek vznikl ve Skandinávii, v Česku se objevil zhruba před pěti lety, nyní jich podle asociace působí kolem šedesáti.

Lesní třídy můžou v rámci školek začít vznikat poté, co ministerstvo dokončí návod, jak je zřizovat a provozovat. "V tuto chvíli je metodický materiál na ministerstvu zdravotnictví a čekáme na jejich připomínky. Předpokládáme, že bychom jej mohli vydat ještě v 1. pololetí tohoto roku," řekl iDNES.cz mluvčí ministerstva školství Marek Zeman. Vyřešit se musí ještě úprava hygienických norem.

Reportáž z ekoškolky v pražském Braníku 


Méně nemocí, ale nákladnější provoz

Děti v lesních školkách celoročně tráví většinu času venku, v případě testované třídy Lesníček to bylo 95 procent. Mají však i vlastní zázemí - někde to bývá například maringotka či jurta. Ve školkách jsou vedené ke zdravému životnímu stylu a mají více pohybu. Jak potvrdilo testování ministerstva, děti jsou díky otužilosti i méně nemocné, mají lépe vyvinutou motoriku a pohybovou koordinaci. Díky menšímu kolektivu je v těchto školkách také individuálnější přístup učitelů.

Děti v lese

První lesní mateřská škola vznikla v roce 1954 v Dánsku a postupně se rozšířila do Evropy, USA a Japonska. Největším problémem jsou přísné hygienické normy, které stanovují například počet toalet na jedno dítě nebo po každém zařízení požadují vlastní vývařovnu.

Ministerstvo však upozorňuje, že lesní třídy vyžadují specifické vybavení a víc učitelů, než je ve školkách běžné, navíc s doplněným vzděláním.

Změna se týká pouze lesních tříd v rámci běžných školek, ne samostatných lesních školek. Podle ministerstva by to vyžadovalo velmi rozsáhlé úpravy legislativy v oblasti školství, zdravotnictví a zřejmě i ochrany přírody. "Tyto aktivity vítáme a považujeme je za přínosné. Tato nabídka může pomoci lokálně řešit nedostatek volných míst v mateřských školách, nejedná se však o systémové řešení," uvedl resort.

Podle Vošahlíkové nešlo nyní očekávat, že ministerstvo uzná celé lesní školky. "Bereme to jako krok správným směrem a budeme samozřejmě dál pracovat na tom, aby se třeba podařilo, že všechny lesní školky budou jednou součástí systémového vzdělávání," podotkla.  

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stavba dálnice D8 v Prackovicích nad Labem.
Ústavní stížnost míří na část stavebního zákona, která omezuje spolky

Nedávno přijatá novela stavebního zákona míří k Ústavnímu soudu. Stížnost podává sedmnáct senátorů. Napadají tu část novely, která ruší možnost účasti spolků...  celý článek

Barokní palácový komplex Belveder v rakouské Vídni
100 POHLEDŮ: Udusanou cestou k pompéznímu paláci Belveder ve Vídni

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Kolem poloviny studentů na školách ve městě Drammen má jiný mateřský jazyk než...
Učitelé mají smůlu. Víc než miliarda z kariérního řádu půjde na inkluzi

Velká část peněz určených na neschválený kariérní řád, konkrétně více než miliarda korun, poputuje nakonec příští rok na inkluzi. V úterý o tom podle zjištění...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.