Ministerstvo od 1. září 2010 do 31. srpna 2012 (tedy dva školní roky) sledovalo provoz lesní třídy Lesníček v rámci školky Semínko v pražském ekologickém centru Toulcův dvůr. Zaměřilo se na náplň výuky, práci učitelů, ale i vybavení či hygienické podmínky. Lesní třídu také srovnalo s ostatními třídami ve školce.
Nakonec vyhodnotilo, že děti v lesní třídě nejsou připraveny na vstup do školy o nic hůř než ostatní. Školky tak můžou zřizovat lesní třídy a za děti budou dostávat peníze od státu. Kvůli vyšším nákladům na provoz to možná bude dokonce i vyšší částka než u běžných tříd. Ministerstvo o uznání lesních tříd informovalo v pátek.
Lesní školky |
Rozhodnutí resortu vítá předsedkyně Asociace lesních mateřských škol Tereza Vošahlíková. "Určitě jsme rádi a hodnotíme to jako dobrou věc. Otevírá se úplně nová možnost pro současné školky," řekla iDNES.cz. Lesní třídu má podle ní zavést řada školek.
Lesní školky v současnosti nesplňují podmínky pro zápis do školského rejstříku, jako jsou hygienické normy či materiální zabezpečení. Fungují proto jako občanská sdružení či obecně prospěšné společnosti a jejich provoz hradí především rodiče dětí.
Tento typ školek vznikl ve Skandinávii, v Česku se objevil zhruba před pěti lety, nyní jich podle asociace působí kolem šedesáti.
Lesní třídy můžou v rámci školek začít vznikat poté, co ministerstvo dokončí návod, jak je zřizovat a provozovat. "V tuto chvíli je metodický materiál na ministerstvu zdravotnictví a čekáme na jejich připomínky. Předpokládáme, že bychom jej mohli vydat ještě v 1. pololetí tohoto roku," řekl iDNES.cz mluvčí ministerstva školství Marek Zeman. Vyřešit se musí ještě úprava hygienických norem.
Reportáž z ekoškolky v pražském Braníku
31. ledna 2013 |
Méně nemocí, ale nákladnější provoz
Děti v lesních školkách celoročně tráví většinu času venku, v případě testované třídy Lesníček to bylo 95 procent. Mají však i vlastní zázemí - někde to bývá například maringotka či jurta. Ve školkách jsou vedené ke zdravému životnímu stylu a mají více pohybu. Jak potvrdilo testování ministerstva, děti jsou díky otužilosti i méně nemocné, mají lépe vyvinutou motoriku a pohybovou koordinaci. Díky menšímu kolektivu je v těchto školkách také individuálnější přístup učitelů.
Děti v lesePrvní lesní mateřská škola vznikla v roce 1954 v Dánsku a postupně se rozšířila do Evropy, USA a Japonska. Největším problémem jsou přísné hygienické normy, které stanovují například počet toalet na jedno dítě nebo po každém zařízení požadují vlastní vývařovnu. |
Ministerstvo však upozorňuje, že lesní třídy vyžadují specifické vybavení a víc učitelů, než je ve školkách běžné, navíc s doplněným vzděláním.
Změna se týká pouze lesních tříd v rámci běžných školek, ne samostatných lesních školek. Podle ministerstva by to vyžadovalo velmi rozsáhlé úpravy legislativy v oblasti školství, zdravotnictví a zřejmě i ochrany přírody. "Tyto aktivity vítáme a považujeme je za přínosné. Tato nabídka může pomoci lokálně řešit nedostatek volných míst v mateřských školách, nejedná se však o systémové řešení," uvedl resort.
Podle Vošahlíkové nešlo nyní očekávat, že ministerstvo uzná celé lesní školky. "Bereme to jako krok správným směrem a budeme samozřejmě dál pracovat na tom, aby se třeba podařilo, že všechny lesní školky budou jednou součástí systémového vzdělávání," podotkla.
 |
