Šéf zdravotnického výboru Boris Šťastný z ODS

Šéf zdravotnického výboru Boris Šťastný z ODS | foto: Josef Vostárek, MF DNES

Lidské tkáně nemůže vozit taxikář, bojí se poslanec změny zákona

  • 60
Ve Sněmovně leží novela zákona o tkáních a buňkách. Přinese velké změny do přepravy lidských buněk, kostních štěpů či tkání. Nově je nemusí převážet jen registrovaná zdravotnická zařízení, ale i firmy a jednotlivci. Podle šéfa zdravotnického výboru Poslanecké sněmovny Borise Šťastného to ale není bezpečné pro pacienty.

Autodoprava nemůže zajistit kvalitu převozu a garantovat záruky, míní poslanec ODS Šťastný.

Chcete změnit novelu zákona o tkáních a buňkách (více čtěte zde), která nyní leží ve Sněmovně. Proč podle vás není bezpečná pro pacienty?
Je to velmi malá spíše technická novela zákona, ale je třeba ji změnit. Pokud projde v takovém znění, v jakém je dnes, budou v budoucnu živé lidské tkáně a buňky převážet taxislužby či spediční služby typu DHL či PPL. Lidské tkáně a buňky jsou přitom velice choulostivé na změny teplot, změny tlaku, dobu převozu. Nehledě na hygienu prostředí. Nedovedu si představit, že by spediční služba dokázala dostatečně zajistit kvalitu služeb, jakou splní přepravci s příslušným školením a oprávněním.

Ministerstvo však argumentuje, že taxíky buňky převážet nebudou, protože i noví přepravci musí dodržet přísné bezpečnostní podmínky. Odpadnout má jen registrace...
Ministerstvo tak možná reaguje na tlak tkáňových center a jiných tkáňových zařízení a argumentuje tím, že je nedostatek přepravců. Řešit to chce tak, že tkáně a buňky uvolní do volné přepravy. Takto bychom mohli argumentovat i v případě transportu krve nebo pacientů do nemocnice. Proč nedůvěřujeme zde, že objednaná sanitka bude mít ve voze zrovna potřebný defibrilátor?

Jsem prostě přesvědčený o tom, že ve zdravotnictví platí pravidla nastavená ve prospěch pacienta, v tomto ohledu pokládám za povinnost státu zachovat kvalitu zdravotních služeb a tedy i transportu. Umím si představit, že někdo bude po příslušném dopravci požadovat splnění všech bezpečnostních podmínek. Dodrží je ale dopravce? Dozvíme se o tom, pokud budou porušeny? Budou prováděny dodatečné testy po převozu tkání a buněk? Mohou ty testy vyhodnotit změny v lidských tkáních po špatně provedené přepravě? S jakými ostatními výrobky budou tkáně transportovány? Co se v autě vezlo předtím? Nedokáži si prostě představit, že by kostní štěp převážely taxíky. Byť jsou buňky a tkáně dobře zabaleny a opatřeny.

Jaké máte tedy řešení? Navrhujete novelu zcela smést ze stolu, nebo stačí jen drobné úpravy?
Novelu tohoto zákona bude zdravotní výbor řešit na svém zasedání 13. října. Pokusíme se najít možnost, jak zajistit, aby dopravci měli příslušné oprávnění k takové činnosti. Můj minimální požadavek je, pokud chceme dopravu uvolnit od přepravy typu zdravotnického zařízení, aby měli řidiči a odpovědné osoby, které zařizují tu logistiku, alespoň příslušné školení v této oblasti. Aby věděli, co je lidská tkáň a buňka, jaká jsou rizika a požadavky na převoz. Druhou možností podle mého pak je převoz buněk ponechat v režimu zdravotnických zařízení tak, jak funguje nyní.

To však ministerstvo právě nechce, chce přepravu usnadnit a zrušit složitou registraci na krajských úřadech...
Ministerstvo podle mého reaguje na základě tlaku od tkáňových bank. Podle mého zde nejde o rozhodnutí ministerstva, ale o tlak z tkáňových zařízení, která mají zřejmě nějaký ekonomický zájem. Možná tu hraje roli mezinárodní důvod a motivace k obchodu a k jednoduššímu převozu, protože registrace nestátního zdravotnického zařízení pro transport lidských tkání a buněk je stejně složitá jako jakákoli jiná registrace. Když se takto přepravuje krev, nechápu, proč by tato zdravotnická zařízení nemohla převážet tkáně a buňky.

Při přípravě reformních zákonů se výbor často ozýval s kritikou. Odboráři vás dokonce nazývají druhým legislativním táborem, který mění všechny kroky ministerstva. Cítíte se jako ministrova konkurence?
Nemyslím si, že jsme druhým táborem. Spíš cítím, že zdravotnický výbor Sněmovny je součástí týmu. Ministr zdravotnictví Leoš Heger jako vůbec první ministr skutečně zařadil zdravotnický výbor Sněmovny mezi připomínkující subjekty. Máme přístup do systému už v momentě, kdy se zákony utvářejí a dostanou se k určitému odboru na ministerstvu zdravotnictví. V minulosti jsme přitom často dostávali zákony k připomínkování později než novináři nebo Česká lékařská komora a neměli jsme možnost do toho příliš zasahovat. Dnes naopak do zákonů zasahujeme už od začátku, což je strašně dobře.

To ale znamená, že zákony vidí i opoziční poslanci? Mají možnost je studovat s předstihem?
Ano. Štve mě někdy vystoupení opozice a stížnosti, že to a to neměli možnost projednat, když to půl roku visí na sněmovním intranetu a oni se na to ani nekoukli. To dříve možné nebylo.

Takže mezi zdravotním výborem a ministerstvem není rivalita, ale koaliční spolupráce?
Ano. Navíc je tu perfektní komunikace mezi výborem a ministerstvem. Když už se návrh dostane do Sněmovny, pozměňující zákony podrobně řešíme a v případě potřeby ještě zapracujeme, byť už je zákon z vlády pryč a leží ve Sněmovně. Dobrým příkladem je amalgámová plomba, kterou chtěl ministr zpoplatnit. Došlo k dohadům uvnitř koalice a po dohodě na tom, že se plomby nevyřadí, se zákon měnil ještě pozměňovacím návrhem zdravotnického výboru. Výbor se snaží být aktivní, ale s ministerstvem se snažíme shodnout.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue