Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stasi byla mocná a ostrá, ale ohniska odporu v NDR existovala dávno před rokem 1989, ukazuje výstava v Berlíně

  14:06aktualizováno  14:06
Na Alexandrově náměstí v Berlíně je instalována rozsáhlá výstava, která dokumentuje každodenní realitu v komunistické Německé demokratické republice (NDR) a události, které přispěly k pádu berlínské zdi. Výstavu nazvanou Pokojná revoluce lze shlédnout až do listopadu.

Berlín. I informace o Václavu Havlovi jsou zastoupeny informace na výstavě v Berlíně. | foto: Petr KouraKavárna

Expozice je založena především na fotografiích a kurátoři měli při jejich výběru mimořádně šťastnou ruku, o čemž svědčí značný zájem, a to jak ze strany Berlíňanů, tak turistů, píší historici Pavlína Formánková a Petr Koura. Expozice je umístěna v plenéru a vstup na ni je zdarma.

Přestupní stanice Praha

Panely s fotografiemi a texty doplňují zvukové i filmové záznamy řady událostí. Českého návštěvníka při jejich prohlížení a poslechu napadne, jak málo toho o osmdesátých letech v NDR ví. Většinou viděl záběry z podzimu 1989, kdy východoněmečtí občané obléhali velvyslanectví SRN v Praze i záznam proslovu západoněmeckého ministra zahraničí Hanse-Dietricha Genschera, ve kterém jim 30. září 1989 večer z balkonu Lobkovického paláce oznámil, že mohou odjet do západního Německa.

Na vystavených fotografiích i v promítaných filmech je zachycena rozbahněná zahrada velvyslanectví, v níž byly narychlo postaveny stany, vidíme i příslušníky Veřejné bezpečnosti, kteří se snaží zabránit východním Němcům přelézt plot západoněmecké ambasády, dále nepopsatelný jásot davu, který zazněl po Genscherových slovech, polibek na rozloučenou přes mříže plotu velvyslanectví mezi matkou a dcerou i samotný odjez speciálních vlaků z nádraží v Praze-Libni. Pro většinu Čechů je však další osud uprchlíků neznámý. Na výstavě je zdokumentován jejich příjezd do bavorského Hofu: vítají je transparenty, pak první, provizorní nocování na skládacích lehátkách. Překvapivé je, kolik je na fotografiích kojenců a batolat - NDR neopouštěli jen mladí bezdětní lidé.

Nechybí ani záběry z Maďarska, přes něž východní Němci utíkali do Rakouska už od léta 1989. Doplňují je dobové předměty: hadrový medvídek, v němž rodina toužící dostat se na Západ pašovala 19 tisíc maďarských forintů (s popiskou, že legálně si mohli vyměnit jen 2 650 forintů ročně), mapa Vídně či první pohlednice oznamující příbuzným, že se jim útěk podařil.

Berlín. Výstava na Alexandrově náměstí.

Kostely, útočiště opozice

Výstava však především dokumentuje dění, které těmto událostem předcházelo - vznik opozičních skupin. Těm v NDR poskytovala útočiště hlavně evangelická církev, neboť východoněmecká policie nesměla vstoupit na církevní půdu. Opoziční aktivisté protestovali proti militarizaci společnosti, devastaci přírody i historických center, ale také proti vzdělávacímu systému. Jejich aktivity režim potlačoval a snažil se mezi ně nasadit své spolupracovníky. Ač museli členové opozice počítat s vyhazovem z práce nebo ze školy či dokonce s uvězněním, jejich počet stoupal. Koncem osmdesátých let v NDR působilo více než tři sta padesát opozičních uskupení.

Jedním z takových center se stal východoberlínský kostel Krista Spasitele. Od roku 1979 se v něm kromě jiného konaly tzv. bluesové mše, které navštěvovaly tisíce lidí. Koncerty se tu pojily s nekonvenčními kázáními, modlitbami a také kritickými diskusemi o NDR. O tom, jak takové koncerty vypadaly, informuje unikátní fotografie pořízená v roce 1987 v dalším východoberlínském kostele - Zionskirche. Zakladatel kapely Tacheles André Greiner-Pohl na ní stojí s elektrickou kytarou na kazatelně. Několik měsíců předtím dostal doživotní zákaz vystupovat. Fotografii pořídil Harald Hauswald, východoberlínský fotograf a kronikář opozičního hnutí v NDR.

V evangelických kostelech nacházeli vedle muzikantů útočiště kriticky smýšlející spisovatelé, herci a malíři. Písničkářka Bettina Wegnerová odmítla zásahy úřadů do svých textů, a když vyfasovala zákaz vystupování, koncertovala v kostelech; nakonec ovšem byla donucena NDR opustit. Režisérka Freya Klierová a písničkář Stephan Krawczyk se angažovali v opozičních skupinách ve východním Berlíně. Jejich ostrá satira života v NDR, nazvaná Steinschlag, došla zákazu. Hru přesto inscenovali v kostelech. V roce 1988 byli oba zatčeni a rovněž vypovězeni.

Berlín. Výstava na Alexandrově náměstí.

Kostel jako informační centrum

Řada fotografií je věnována berlínskému kostelu Gethsemanenkirche ve čtvrti Prenzlauer Berg. Druhého října 1989 zde proběhla tichá demonstrace za propuštění zatčených demonstrantů v Lipsku a následovaly další protesty. Když účastníci pobožnosti opouštěli 8. října 1989 kostel, zasáhla Stasi: utvořila "kotel" a mnoho lidí zatkla. Dlouhé hodiny je zadržovala na policejních stanicích, týrala je a ponižovala. Policejní násilí pobouřilo tisíce lidí; každý večer přicházely na bohoslužbu zástupy a vyjadřovaly solidaritu se zatčenými.

Kostel se v říjnových dnech roku 1989 postupně stal informačním a tiskovým centrem. Korespondenti z celého světa, kteří původně přijeli na státní oslavy 40. výročí vzniku NDR, vysílali zprávy o revoluci a pro informace o aktuálním dění si chodili sem. Neboť v Gethsemanenkirche se dvacet čtyři hodin denně shromažďovaly údaje o opozičních aktivitách v celé zemi. Zásahy státní moci jsou zdokumentovány v protokolech. Zástupci opozičních skupin předložili 23. října zahraničním médiím stostránkovou zprávu o policejních zásazích. Později tyto protokoly tvořily podklady pro nezávislou vyšetřovací komisi, která mapovala násilné zásahy bezpečnostních sil v říjnu 1989.

Berlín. Výstava na Alexandrově náměstí.

Paleta odpíračů

Východoněmečtí politici z interních zpráv, které si nechávali vypracovávat, dobře věděli o alarmujícím stavu znečištění životního prostředí v NDR, nicméně před veřejností tyto informace utajovali a nepřipustili jakoukoli diskusi. Ekologické aktivisty, kteří devastaci dokumentovali a zprávy o ní poskytovali západoněmeckým médiím, pronásledovali. Ale poškozování životního prostředí bylo natolik očividné, že oficiálním proklamacím nikdo nevěřil a v ekologickém hnutí se začalo angažovat stále více občanů.

Záběry na Alexandrově náměstí připomínají rovněž snahu některých občanů NDR vytvořit alternativu k oficiálnímu vzdělávacímu systému. V berlínské čtvrti Prenzlauer Berg založila v roce 1980 skupina rodičů, kteří nechtěli svěřovat své děti státním jeslím a školkám, alternativní dětské zařízení. Stát však v této iniciativě spatřoval ohrožení komunistické výchovy a v prosinci 1983 zařízení násilně vyklidil. Marianne Birthlerová, dnešní Spolková zmocněnkyně pro dokumenty bývalé Státní bezpečnosti (Stasi), iniciovala tehdy ve východním Berlíně vznik alternativní večerní školy s názvem Jiná výuka, aby se zde mohli mladí lidé vzdělávat podle vlastní volby v oblastech, které byly ve škole tabu.

Expozice rovněž dokumentuje aktivity pacifistů a odpíračů povinné vojenské služby. Vystaven je například snímek pořízený na Církevním dni ve Wittenbergu v roce 1983. Stefan Neu na něm před čtyřmi tisíci diváky překovává meč v pluh. Heslo Překovat meče v rádla, které je převzato z Bible, se v podobě nášivky šířilo mezi veřejností a stávalo se protestním symbolem. Proti těm, co tuto nášivku nosili, stát zasáhl. Na jiném záběru vidíme shromáždění odpíračů vojenské služby v zahradě východoberlínského kostela Krista Spasitele v roce 1982. Aktivisté požadovali zavedení náhradní civilní služby, šířili necenzurované informace, diskutovat sem přicházely až tři tisíce lidí.

Jedna z nejzdařilejších fotografií prezentovaných na výstavě je momentka z východoberlínského metra z roku 1986. Na lavici vedle sebe sedí pankáč s mohutným "čírem" a uniformovaný východoněmecký policista. Oba se od sebe demonstrativně odvracejí - vzájemné opovržení je evidentní. Vyznavači punku se bouřili proti šedivosti života v NDR. Jejich provokativní vzhled a anarchistické smýšlení z nich učinilo v očích orgánů NDR nepřátele státu, proto je Stasi dostala za úkol sledovat.

Mládež NDR byla "dobrovolně povinně" organizována ve Svobodné německé mládeži (FDJ), což byla obdoba našeho Socialistického svazu mládeže (SSM). Protože tato organizace byla označována za "bojovou rezervu strany", museli její členové ve všech typech škol, od učňovských po vysoké, absolvovat vojenskou přípravu a ideologickou "masáž". V druhé polovině osmdesátých letech stále více mladých lidí nachází odvahu členství v FDJ odmítnout, odklání se od nadiktovaného stylu života a věnuje se nejrůznějším alternativním kulturním aktivitám nebo se angažuje politicky.

Berlín. I informace o Václavu Havlovi jsou zastoupeny informace na výstavě v Berlíně.

Máte na vybranou: vězení, či exil

Část výstavy je věnována velké demonstraci, která se uskutečnila ve východním Berlíně 17. ledna 1988. Tehdy se konala každoroční oficiální manifestace k poctě zavražděných komunistických politiků Rosy Luxemburgové a Karla Liebknechta. Opoziční skupiny na ní demonstrovaly pod heslem Luxemburgové: "Svobodu pro jinak smýšlející" za lidská práva a demokracii. Stasi zatkla více než sto demonstrantů a několik dní po té byli uvězněni nejznámější představitelé východoberlínské opozice, neboť se veřejně zastávali zatčených. Po celé zemi se začala konat tichá protestní shromáždění.

Jedna z instalovaných fotografií zachycuje na známém hraničním přechodu Checkpoint Charlie na Friedrichstraße demonstraci uskutečněnou 31. ledna 1988 za propuštění zatčených - protestovali jak vystěhovaní občané NDR, tak Západoberlíňané. Státní moc dala zadrženým lidem z opozice na vybranou: buď několikaleté vězení, anebo vystěhování ze země. Pod tímto tlakem se většina zatčených rozhodla opustit NDR. Režim počítal s tím, že to opozici oslabí. Jenže protesty naopak sílily.

Wolf Biermann, německý písničkář a básník, při otevření výstavy Pokojné revoluce 1989-1990; Alexandrovo náměstí, Berlín.

My jsme ten lid!

Na Alexandrově náměstí se 4. listopadu 1989 konala vůbec největší protirežimní demonstrace v dějinách NDR. Zúčastnilo se jí více než půl milionu lidí. Připomínat ji mají mimo jiné tehdejší hesla, napsaná na transparentech, pod nimiž procházejí návštěvníci a probíhá dnešní každodenní život. Snad nejznámějšími se tehdy stala zvolání: "My jsme ten lid!" a "Zůstaneme tady!" Obě provolání reagovala na omílaná prohlášení východoněmecké vládnoucí garnitury, že lid si přeje klid na práci, republiku si rozvracet nedá a štváči ať odejdou.

Demonstraci svolala občanská iniciativa Nové fórum, která požádala o podporu východoberlínská divadla. Na tribuně hovořili umělci, bojovníci za lidská práva i představitelé státu, které však lidé vypískali. V průběhu demonstrace byli ve všech patrech nedalekého Paláce republiky rozmístěni příslušníci paramilitárních ozbrojených jednotek. Měli být připraveni na zásah, ale současně dbát na to, aby je demonstranti zvenku neviděli. Na demonstraci pozvalo Nové fórum také "východoněmeckého Karla Kryla" - písničkáře Wolfa Biermanna. To vyvolalo velký rozruch, neboť Biermann, vyhoštěný z NDR v roce 1976, byl považován za nepřítele státu číslo jedna. Čtvrtého listopadu 1989 mu byl však na hranici odmítnut vstup do NDR.

Organizátoři výstavy chtějí letošního 4. listopadu natáhnout na náměstí plátno a promítnout na něj autentické záznamy projevů jednotlivých řečníků i záběry z této největší demonstrace, po níž o pět dní později padla berlínská zeď. Tím také bude výstava ukončena.

Autor:


Ondřej Vetchý: Kvůli filmu Po strništi bos jsem musel zhubnout a udělat si plešku





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve
ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V bublině žije i Václav Klaus. To jsou témata...  celý článek

Edvard Beneš před svou vilou
ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval jako "zbabělec".To jsou témata zápisníku...  celý článek

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.