"Ubezpečili nás, že to bez nás vláda neudělá. Teď se ale stal přesný opak," neskrývá rozčilení starosta Horní Řasnice Radek Haloun. Jeho obec ztratí téměř 14 hektarů v osadě Srbská.
Pozemkový dluhPřed třiapadesáti lety se obě země dohodly na administrativním narovnání hranice. Ta se sice zkrátila o 80 kilometrů, ale vznikly paradoxní situace, kdy české pozemky jsou v Polsku a obráceně. Navíc Poláci přišli o 368 hektarů, které chtějí zpět. Vláda nabídla před šesti lety finanční vyrovnání, ale Poláci chtějí jen pozemky. |
Pozemky nyní využívají soukromí zemědělci, pasou na nich dobytek. Louka ale může sloužit i jako orná půda. Proti jejímu přičlenění k Polsku radnice protestuje od začátku. Zmenšením svého území totiž přijde i o peníze z rozpočtového určení daní.
"Částka, o kterou přijdeme, pro nás nebude úplně zanedbatelná. A lety se bude zvětšovat," poznamenal Haloun.
O největší území přijde v Libereckém kraji Bulovka. Z jejího katastru připadne polsku 32 hektarů v okolí osady Dolní Oldříš. Také Bulovka proti tomu od počátku protestovala.
"Naše připomínky stát nebral v potaz. Není tam vodovod, nejsou tam sítě, je to ale zkultivovaná půda, obhospodařuje se, nejsou to žádné mokřady. Nikomu jsme půdu nevzali a teď doplácíme na to, že nemáme žádnou strategickou důležitost," zlobí se starostka Bulovky Romana Šidlová.
Posuňte hranici o třicet centimetrů, navrhoval starosta
O další hektary si Polsko polepší na úkor Heřmanic. Tamní starosta Vladimír Stříbrný se sice pokusil ztrátu pozemků odvrátit návrhem vyřešit celý problém tím, že Česko posune celou česko-polskou hranici o 30 centimetrů do vnitrozemí, ale neuspěl.
"Tato cesta není řešením. Vybírají se pouze pozemky státu, což v tomto případě nelze. Byly by navíc narušeny inženýrské sítě, dopravní komunikace a podobně," tvrdí mluvčí ministerstva vnitra Petra Schneiderová.
Vedení Libereckého kraje se obává, že po odstoupení části území na Frýdlantsku Polsko rozšíří důl Turow a jeho haldy se posunou blíž českému území. Výrazně by utrpělo životní prostředí a také zásoby podzemní vody.
"Velmi se nám to nelíbí. Ztotožňujeme se se stanoviskem obcí, které by přišly o část katastrálních území a protestují. I když by se to podle ujištění státu týkalo neobhospodařovaných pozemků, jsme už tak rozlohou nejmenší kraj a byli bychom zase biti," říká hejtman Libereckého kraje Stanislav Eichler.
Domnívá se, že by stát měl měnit svoji mapu v jiných, mnohem větších krajích. "Nabízí se i řešení finančního narovnání," tvrdí hejtman.
Ministerstvo vnitra ale tvrdí, že finanční narovnání už není reálné. "Polská strana při jednáních odmítla, že by se nechala vyplatit," uvedla mluvčí Schneiderová.
