Den po oznámeném termínu prvního kola prezidentské volby přišlo hnutí Starostové a nezávislí s tím, že když dostane dost hlasů, zasadí se o to, aby prezident přišel o část svých pravomocí. Podle hnutí to může vést ke zrušení Klausovy amnestie.
„Navrhneme, aby parlament mohl ústavní většinou zrušit amnestii či milost prezidenta republiky,“ dal STAN do svých priorit. A to v případě, že by „narušovala náležitosti demokratického právního státu“.
„Udělali to už na Slovensku. Lidé nebudou věřit na spravedlnost, když nebudou zločiny potrestány. Když se to podařilo na Slovensku, mohlo by se to podařit i v České republice,“ řekla na programové konferenci STAN advokátka Hana Marvanová, která se Starosty a nezávislými spolupracuje a byla také náměstkyní bývalé ministryně spravedlnosti Heleny Válkové za ANO v tomto volebním období.
První místopředseda hnutí STAN Vít Rakušan s bývalou poslankyní Hanou Marvanovou, která s hnutím spolupracuje v oblasti spravedlnosti a justice
Klausova amnestie, která zastavila i nejzávažnější hospodářské kauzy, vzbudila odpor velké části veřejnosti a také nesouhlas mnohých politiků. „Podkopalo to důvěru lidí v právní stát,“ řekla ve čtvrtek exšéfka Unie Svobody Marvanová.
Klausův nástupce Miloš Zeman zase při nástupu do funkce tvrdil, že milosti dávat nebude. Nakonec ji ale dal i na doživotí odsouzenému nájemnému vrahovi Jiřímu Kajínkovi. (více o ní zde)
Zasáhnout chce hnutí STAN i do pravidel pro jmenování vlády. „Navrhneme prohodit druhý a třetí pokus při jmenování nového premiéra. První pokus by náležel jako dosud prezidentovi, už druhý ale předsedovi Poslanecké sněmovny. Třetí pak opět prezidentovi,“ napsalo hnutí do volebního programu, který představilo ve čtvrtek na své programové konferenci.
Učitelům slibuje STAN 45 tisíc měsíčně, občanům jednodušší zákony |
Prezident by tak podle hnutí STAN nemohl taktizovat s vědomím, že hned následující pokus je také jeho. Za nemyslitelné považují Starostové a nezávislí také to, aby vláda rozhodovala bez důvěry Sněmovny i řadu měsíců a opírala se o jmenování prezidentem.
To je případ vlády Jiřího Rusnoka, kterou Zeman jmenoval v roce 2013 po demisi Petra Nečase, aniž by se ohlížel na většinu ve Sněmovně. Rusnokův kabinet pak důvěru nezískal a vládl ještě půl roku.
Prezident Zeman oznamuje, že udělí milost Jiřímu Kajínkovi (12. května):
11. května 2017 |
