"Uděláme všechny potřebné kroky, které jsou v souladu se zákonem, aby tato stavba v lokalitě Růžená nevznikla," řekl například starosta Horní Cerekve Jaroslav Andrle.
Předseda bezpečnostní komise Rady kraje Pavel Maslák chce, aby bylo v koncepci zakotveno, že rozhodnutí o umístění úložiště padne na základě lidového referenda. "Myslím, že úložiště nemusí být konečnou možností, jak odpad zlikvidovat a podaří se najít lepší řešení," řekl Maslák.
Zastupitelstva většiny obcí v okolí Růžené už začátkem roku přijala usnesení, v nichž zpravidla buď s existencí úložiště za svými humny nesouhlasí, nebo zachovávají zdrženlivost a chtějí, aby jim úřady podávaly ještě před započetím průzkumných prací jednotlivých lokalit maximum objektivních informací o tom, co bude úložiště pro krajinu ve svém okolí znamenat. Jsou přesvědčeni, že jeho dopady budou však veskrze negativní. "Stavba nejen naruší životní prostředí, ale navíc člověk v sobě už má zafixované obavy a strach z takového zařízení," dodal Andrle.
V Telči se zastupitelé zabývali úložištěm naposledy v únoru a dospěli k podobnému závěru. "S ostatními obcemi rozhodně potáhneme za jeden provaz," řekl zástupce starosty František Kuhn.
Lokalita, kde by mohlo úložiště vzniknout, má rozlohu několika desítek čtverečních kilometrů a rozkládá se západně od Růžené. Pokud parlament koncepci nakládání s radioaktivním odpadem schválí, v roce 2003 geologové začnou provádět ve všech osmi vytipovaných lokalitách včetně Růžené průzkum seismicity a geologické homogenity. Poté se výběr lokalit zúží a geologové na zbylých zahájí průzkum hlubinnými vrty.
Dvě lokality, z nich jedna bude záložní, by měly být vybrány do roku 2020. Samotné hlubinné úložiště by mělo začít fungovat až kolem roku 2065. "Na povrchu může úložiště po dokončení zabrat plochu kolem třiceti hektarů," řekla mluvčí Správy úložišť radioaktivního odpadu Věra Šumberová.
