Mezi svými "kolegy" však patří spíše k výjimkám.
Pokud budou muset politici na všech úrovních přiznávat své příjmy a majetkové poměry, jak slibuje nová vláda, budou mnozí obecní a krajští zastupitelé do příslušných kolonek vypisovat šestimístné částky. A vůbec přitom nezáleží na hrubém platu stanoveném tabulkami.
I když nejlépe placenými politiky v krajích by teoreticky měli být hejtmani, není tomu tak. Hravě je trumfnou primátoři a starostové měst. Tak je tomu třeba na Pardubicku. Tamní hejtman Roman Línek si ročně přijde na tři čtvrtě milionu korun.
Ovšem pardubický primátor Jiří Stříteský si vydělá skoro osm set tisíc korun. Vedle primátorského "úvazku" si nechává platit zhruba 150 tisíc korun ročně za to, že město zastupuje v Elektrárnách Opatovice.
Toho "svého" hejtmana v nejbližších dnech - pokud jde o příjem předstihne starosta jihočeských Prachatic Jan Bauer. K základnímu čtyřicetitisícovému platu mu totiž přibude ještě šestačtyřicetitisícový plat za práci poslance sněmovny, kterým se před týdnem stal.
"Velké části odměny pro starostu se vzdám ve prospěch městské charity," plánuje Bauer. Toho, že by "dva úvazky", tedy práci poslance a starosty, nestíhal, se nebojí, funkce si ponechá obě.
Podobně to dělají i někteří senátoři, jako třeba Ladislav Macák, který je zároveň starostou Tachova. V součtu vydělá 64 tisíc korun měsíčně. Velkou část osmadvacetitisícového platu starosty ovšem pravidelně věnuje na zájmovou činnost tachovských dětí.
Právě on patří k nejradikálnějším zastáncům chystaného zákona o majetkových přiznáních politiků. "Ale mělo by se to týkat nejen politiků, ale všech lidí s majetkem nad deset milionů korun," říká Macák (ČSSD).
|
Někteří to dělají pro peníze, jiní zadarmo Když komunální politik ví, jak na to, vydělá si měsíčně tolik, co třeba prezident. Bez omezení může podnikat. Nejlukrativnější však je sedět v dozorčích radách městských společností. Zatím je k tomu nic nenutí. Už za rok však možná budou muset i komunální politici pravidelně přiznávat své vedlejší příjmy. MF DNES jejich příjmy zjišťovala už nyní. Nejlukrativnější a pracovně nejméně náročné je, jak anketa ukázala, sedět v dozorčích radách a představenstvech městských podniků a firem. Mnozí politici stíhají zastávat takových funkcí i pět, jako třeba lidovecký českobudějovický radní Rudolf Vodička. Ne z každé mu však plyne vedlejší příjem. Za členství v radě města bere 3370 korun měsíčně a za členství v dozorčí radě Městských kulturních domů nic. Největší odměny prý pobírá za to, že je v managementu místních tepláren. Ty mu platí průměrně dvanáct tisíc korun měsíčně. Že by v policie zbohatl, Vodička odmítá: "Když jsem před lety pracoval v rádiu, měl jsem třikrát větší plat. O penězích to vážně není." Z Bruselu do Česka a zpět Vlasák si jen na dvou platech přijde měsíčně na více než sto tisíc korun. K tomu pobírá i desetitisícové odměny za členství v představenstvech společností Elektrárny Opatovice a Vodovodů a kanalizací. Duchoň bere celkem 117 000 korun a k tomu další tisíce za to, že město zastupuje v představenstvech firem Brněnské vodovody a kanalizace a Veletrhy Brno. "Svou odměnu považuji za přiměřenou a rozhodně nemohu říct, že bych s penězi nedokázal vyjít," glosuje Duchoň své příjmy. Vést město a být v Senátu? Žádný problém Když se Kubery lidé ptali, zda se jednoho z platů nechce vzdát, odpovídal jim: "Nejsem blázen. Přece tu práci nedělám pro peníze, ale za peníze." To starosta Jindřichovic pod Smrkem Petr Pávek svou práci "za peníze" nedělá. Plat, jak před volbami lidem slíbil, žádný za svou funkci nebere. "Obec by to moc zatížilo," vysvětluje. Na živobytí si vydělává podnikáním. |
