Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: AP

Zánik geriatrie povede znovu k „turistice“ po doktorech, míní experti

  • 117
Letos zřejmě ze seznamu základních lékařských oborů po dvanácti letech zmizí geriatrie, která se zaměřuje na zvládání chorob v pokročilém stáří. Počítá s tím novela zákona o způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání. Geriatři varují, že tento krok zkomplikuje péči o seniory, jejichž počet se v příští dekádě zdvojnásobí.

Dosud byla geriatrie jedním ze základních lékařských oborů, pro který se student medicíny mohl rozhodnout po absolvování dvouletého společného studijního kmene. Studium geriatrie pak trvalo další čtyři roky.

Podle návrhu novely, který má nyní v rukou legislativní rada vlády, však ze seznamu základních oborů zmizí a stane se „pouhým“ nástavbovým oborem. V praxi to znamená, že ke geriatrii se medik může dostat nejdříve po pěti až šesti letech studia.

Jak Češi stárnou

Život v Česku se prodlužuje. Muži mají podle statistické ročenky naději dožít se skoro 76 let, ženy pak 82 let. Za posledních 15 let si tak muži „přidali“ 4,2 roku, ženy 3,4 roku.

Dál má přibývat lidí vysokého věku. Podle demografické projekce by v roce 2025 mohlo v Česku podle nejvyšších propočtů být až 216 700 mužů a 376 600 žen nad 80 let. Země by měla mít kolem 10,6 milionu obyvatel.

V polovině století by pak 80. narozeniny mělo mít za sebou až 491 400 mužů a 689 600 žen. V zemi by celkem mohlo žít kolem 10,4 milionu obyvatel, každý devátý by tedy mohl být starší 80 let.

„Základní obor vzdělává odborníka se vším všudy. Mladá začínající lékařka, která si udělá například základní specializaci praktický lékař, půjde nejspíš rovnou pracovat a vydělávat. Nebude motivovaná pokračovat v nadstavbovém oboru geriatrie,“ domnívá se primářka Kliniky gerontologické a metabolické FN Hradec Králové Božena Jurašková.

Zrušením geriatrie podle ní povede k dalšímu poklesu již tak nedostatečného počtu geriatrů v Česku. Za uplynulých patnáct let prošly atestací pouze necelé tři stovky geriatrů. Populace seniorů přitom stále narůstá a v příštích deseti letech by se podle prognóz měl zdvojnásobit počet lidí nad pětašedesát let.

Ministerstvo zdravotnictví novelu zdůvodňuje snahou zjednodušit vzdělávání lékařů, a proto chce zúžit seznam základních medicínských oborů.

„Tímto návrhem se vracíme k původnímu systému, kdy geriatrie nikdy neměla být samostatným, ale nástavbovým oborem. Dle názoru odborníků, kteří se na přípravě novely podíleli, je v nejlepším zájmu pacienta, aby lékař byl nejprve internistou a teprve následně se specializoval na geriatrii. Zjednodušeně řečeno, dobrý geriatr potřebuje penzum vědomostí internisty. Proto je geriatrie zařazena do nástavbových oborů,“ uvedla pro iDNES.cz mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová.

Nemocnice vyrábějí „ležáky“, říká primář

Podle primáře Geriatrického centra Pardubické krajské nemocnice Ivo Bureše si však klasická medicína mnohdy se seniory neví rady.

„Na fakultách se přímo o starých lidech nic neučí. Tam se všichni učí jen své obory. V populaci se ale objevuje stále více křehkých pacientů, kteří nepatří na klasická oddělení. Ty totiž vyrábějí chroniky a ležáky. Starý člověk potřebuje v daný okamžik danou péči, a proto by se měl dostat na geriatrii. Cílem je dát ho do co největší pohody a optimálního stavu. Co nám bude platné, když pacientovi vyléčíme zápal plic, ale zůstane už ležet?“ ptá se Bureš.

Dalším plusem geriatrů je podle Juraškové zjednodušení života seniorů. „Když má praktický lékař komplikovaného polymorbidního pacienta v pokročilém věku, může ho poslat ke geriatrovi. Pacient pak nebude muset obcházet deset různých specialistů, k čemuž dochází teď. Dá se říct, že senioři musejí v současnosti podnikat ‚turistiku‘ po doktorech,“ říká Jurašková.

Podle Bureše se péče o seniory liší. Léčí se déle, víc se u nich vyskytují komplikace. Ve vysokém věku pak tělo „nemá rezervy“ a po fyzické či psychické ráně ztrácí soběstačnost.

„Alfa a omega je udělat život takovým, aby lidé mohli žít, kde chtějí, ne je vyléčit. Osmdesátiletí jsou dnes téměř standard. Když jsem začínal, devadesátníci byli rarita a stoletých bylo deset či patnáct,“ uvedl Bureš. Podle něj zatím nynější systém spíš „vyrábí chroniky a ležáky“. Po akutní nemoci totiž lidé nedostávají potřebnou rehabilitaci a podporu, ale spíš končívají v léčebnách dlouhodobě nemocných.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video