Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stárnutí popisujeme, ale nechápeme

  14:17aktualizováno  14:17
Jedna z největších záhad života stále čeká na své rozlousknutí. Vědci totiž ani na počátku 21. století nedokážou přesně říct, proč stárneme. Existuje na to několik teorií. Ta nejpopulárnější tvrdí, že stárnoucí buňky ztrácejí výkonnost a odolávají tak stále méně škodlivinám a jedům. Nakonec už nejsou schopné pracovat a umírají. Jiní badatelé říkají, že poté, co organismus projde reproduktivní fází, chřadne, protože už "své udělal".

Nejnovější vědecké objevy podle BBC naznačují, že odpovědnost za proces stárnutí nesou změny v necelém procentu našich genů.

Pokusy s hlísty totiž dokazují, že při stárnutí ztrácí účinnost jen minimum genů. Jsou to ty, které produkují bílkoviny, které buňkám umožňují správně fungovat a odolávat stresu. Pokud ale tyto geny svou funkci neplní, nastává destrukce molekul a celé tělo "jde dolů".

James Lund z lékařského výzkumného střediska americké Stanfordské univerzity v článku pro odborný časopis Current Biology míní, že "na stárnutí může být nahlíženo jako na následek celoživotního stresu a proto geny, které byly řízeny stresem, mohou prokazovat změny v závislosti na věku".

Vědci zkoumali hlísty
Vědci si vzali za základ dobře prostudované hlísty Caenorhabditis elegans. Je to první živočich na světě, jemuž experti v roce 1998 rozkryli genom.

Hlísti byli odchováni v šesti věkových skupinách, od šesti do 19 dnů. Horní hranici je přitom obvykle schopno překonat jen málo z nich.

Poté vědci z jejich buněk vyjmuli genetický materiál a umístili ho na DNA mikročipy. Toto zařízení umožnilo zjistit, které z 19 626 genů zkoumaného živočicha jsou aktivní a v jakém stádiu jejich života.

Zkoumání ukázalo, že se během červíkova života změnilo jen 201 genů.

Ty pak výzkumníci rozdělili do dvou skupin. První zahrnovala geny, které se změnily, když byl hlíst mladý a pak se už chovaly konstantně. Druhá skupina obsahovala geny, které se změnily v pozdějším stádiu života organismu.

V této druhé kategorii bylo 164 genů. Zahrnovala i dva takzvané stresové geny. Ty jsou některými odborníky také nazývány geny teplotního šoku. V celém genomu hlísta je přitom známo pouze 26 takovýchto genů. Nalézt dva stresové geny ve skupině 126 genů, je proto mimořádně významné, míní experti.

V případě, že proteiny teplotního šoku nepracují jak mají, může v buňce dojít k nahromadění malformovaných (poškozených) proteinů. To může mít za následek nesprávnou funkci a způsobit stárnutí buňky.

Zjištění, že relativně malý počet genů měnících se během červova života je konstantní, přivedlo vědce k myšlence, že stárnutí je způsobené molekulárním poškozováním, které narůstá v buňkách tak dlouho, dokud buňky i samotný organismus nezemřou.

Podrobné znalosti získané kontrolou těchto genů mohou poskytnout základ pro molekulární test určující stáří buněk. To může pro budoucí experimenty otevřít možnost zasahovat do genů spojených se stárnutím a tím ověřit, zda je délku života buněk možné prodloužit.

Další hypotéza, proč buňky stárnou, je ta, že jsou poškozovány takzvanými volnými radikály. To jsou vysoce reaktivní molekuly, které jsou schopné odstartovat sérii nežádoucích chemických reakcí. 

Vědci ale při sledování genů, které se mění v průběhu červova života, pro tuto hypotézu nenašli žádné důkazy.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Základní škola Rudé armády v čínské provincii S'-čchuan (21. ledna 2015)
Čínští komunisté bojují o dětské duše, ideologická výchova přitvrzuje

Čínská komunistická strana ve snaze udržet si loajalitu nastupujících generací zásadním způsobem reformovala ideologickou výchovu na školách. Učitelé studentům...  celý článek

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen (vpravo) pověřil sestavením vlády...
Rakouskou vládu sestaví vítěz voleb Kurz, dostal pověření od prezidenta

Novou rakouskou vládu může sestavit vítěz parlamentních voleb Sebastian Kurz. Šéf Rakouské lidové strany (ÖVP) k tomu v pátek dostal pověření od prezidenta...  celý článek

Ines Rau na archivním snímku
Dívkou měsíce v Playboyi je poprvé transsexuálka, čtenáři reptají

Dívkou měsíce časopisu Playboy se poprvé stala transsexuálka. Francouzská modelka Ines Rauová bude tváří listopadového čísla. Některé čtenáře to popudilo,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.