Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stařičký rumunský král po čtyřiašedesáti letech mluvil v parlamentu

  15:50aktualizováno  15:50
Poprvé po více než šesti desetiletích vystoupil král Michal I. v rumunském parlamentu. Ve své řeči, pronesené u příležitosti svých devadesátých narozenin, vyzval politiky, aby pomohli Rumunsku znovu získat důstojnost a respekt.

Poslední rumunský král Michal I. pózuje před sochou zakladatele rumunské dynastie v den oslav svých devadesátých narozenin (25. října 2011). | foto: AP

"V jednotě a společně s našimi sousedy a našimi bratry musíme pokračovat v úsilí, abychom se opět stali důstojnými a respektovanými," prohlásil bývalý král před poslanci obou komor rumunského parlamentu u příležitosti svých 90. narozenin. Rumunské politické elity mají podle něj v tomto směru velkou odpovědnost.

Michal I. Rumunský

Rumunský král z dynastie Hohenzollernů se narodil 25. října 1921. K moci se poprvé dostal už jako šestiletý, kdy se taktéž jako nejmladší osobnost objevil na obálce časopisu Time. Jeho otec Karel II., kterému byl znemožněn nástup na trůn kvůli záletnictví, však nastolil v roce 1930 královskou diktaturu. Karel byl o moc připraven až na základě druhé vídeňské arbitráže v roce 1940 a na trůn se opět vrací Michal, tehdy devatenáctiletý. Jeho role však byla spíše formální, reálnou moc v zemi držel pronacistický maršál Antonescu. Toho se Michalovi podařilo v roce 1944 svrhnout, za což si vysloužil uznání ze strany Spojenců (Churchilla i Stalina). Poslední monarcha komunistického bloku se však brzy po válce stal nepohodlným a v roce 1947 byl (údajně s pistolí u hlavy) donucen abdikovat a odejít do švýcarského azylu. Do země se vrátil až v roce 1992, tedy tři roky po smrti komunistického diktátora Ceaušeska. Tehdejší lídr země Iliescu se velmi obával jeho přílišné popularity. Poslední rumunský král tak získal znovu občanství své země až v roce 1997.

Zdroj: wikipedia.org

Někdejší rumunský vládce, který se nesměl 45 let vrátit do rodné země, ocenil pokrok, jehož Rumunsko dosáhlo od pádu komunistického režimu v roce 1989, přičemž zdůraznil zejména demokracii, svobody a počátek prosperity.

Odsoudil ale neúctu k etice a personalizaci moci, což jsou slova, která podle agentury AFP často zaznívají na adresu prezidenta Traiana Baseska. Tomu političtí protivníci vytýkají autoritářský způsob vlády.

"Nadešla doba, abychom definitivně skoncovali se špatnými zvyky z minulosti. Demagogie a lpění na moci nemají v roce 2011 v rumunských institucích místo," řekl někdejší rumunský panovník.

V obrovské budově parlamentu, který byl postaven v 80. letech minulého století za diktatury Nicolae Ceaušeska, přijali poslanci projev bývalého krále s nadšením.

Bývalý prezident se s králem usmířil, současný averzi neskrývá

Za konstruktivní a užitečný moment označil vystoupení někdejšího krále Michala I. v parlamentu i bývalý rumunský prezident Ion Iliescu. Právě on ale v 90. letech bránil Michalovi I. vrátit se do Rumunska a byli to jeho sociální demokraté, kteří navrhli prohlásit bývalého panovníka za nežádoucí osobu.

Iliescu ale podle AFP řekl, že se už v roce 2001 s Michalem I. usmířil, což králi umožnilo, aby se definitivně usadil v Bukurešti. Prezident Basescu, který vůči bývalému králi neskrývá svou averzi, na slavnosti v parlamentu chyběl. Spolu s předsedou vlády Emilem Bocem prý dali přednost jiné ceremonii u příležitosti dne armády.

Basescu bývalému králi vyčítá smrt několika set tisíc rumunských Židů za druhé světové války. Jako tehdejší představitel země by za ni prý měl nést odpovědnost.

Projevem Michala I. v parlamentu vyvrcholily oficiální oslavy jeho 90. narozenin. Večer se ještě v Bukurešti uskuteční galakoncert a následná soukromá večeře, na níž budou četné evropské korunované hlavy, hlavně pak španělská královna Sofia, švédský král Carl XVI. Gustaf, velkovévoda lucemburský, belgická a jordánská princezna a mnozí další.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zavražděnou novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou přišly do ulic Malty uctít...
Malta nabízí milion eur za informace vedoucí k dopadení vraha novinářky

Maltská vláda nabídla odměnu milion eur (25,7 milionu Kč) a ochranu za informace o tom, kdo zavraždil investigativní novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou....  celý článek

Neznámí střelci zaútočili v Egyptě na koptské křesťany, kteří cestovali do...
Masakr v Gíze. Egyptští islamisté při přestřelce zabili 55 policistů

Egyptská policie se vzpamatovává z krvavého incidentu v provincii Gíza, při kterém islamističtí radikálové zabili 55 policistů. Počet mrtvých může ještě...  celý článek

Neznámý pachatel s nožem zaútočil Mnichově, několik lidí zranil (21.10.2017)
Psychicky narušený Němec v Mnichově zaútočil nožem na lidi, osm jich zranil

Třiatřicetiletý Němec v sobotu ráno zaútočil v Mnichově nožem na lidi, osm jich zranil. Policie ho kolem poledne dopadla. Šlo o obyvatele bavorské metropole,...  celý článek

Ztratila jsem kamarádky po porodu. Lze se tomu vyhnout?
Ztratila jsem kamarádky po porodu. Lze se tomu vyhnout?

Vyšumění přátelství nemusí být jen vaše vina.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.