Staří versus mladí - 1:1

Hledáme mladé pracovníky do 25 let. Takovéto inzeráty už sice z nabídek práce téměř vymizely, protože právníci zaměstnavatelům vysvětlili, že zjevná věková diskriminace je žalovatelná. Stejně však spousta uchazečů o místo předpokládá, že si zaměstnavatelé tak jako tak vybírají podle věku. Takže - v čem jsou vlastně mladí zaměstnanci lepší než ti starší?

Odpověď není vůbec jednoduchá. Lékaři jsou velice opatrní, už když mají říct, dokdy vlastně mládí trvá. "Podle Světové zdravotnické organizace mládí končí věkem 45 let. Ale je to naprosto individuální. Osobně znám lidi, kteří jsou mladí v šedesáti. Nad 65 let je to už výjimka. Ovšem znám i lidi, kteří projevují markantní známky stárnutí v padesáti. Pozná se to podle toho, že jim ubývá nových nápadů, nepřicházejí na nové postupy, zhoršuje se jim schopnost učit se," říká děkan lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně profesor Jiří Vorlíček.

Ochabování svalů
Co se při stárnutí děje s fyzickými schopnostmi člověka? "Existují čtyři hlavní pohybové stereotypy - obratnost, rychlost, síla a vytrvalost," vypočítává Miroslav Kučera, profesor 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a specialista na tělovýchovné lékařství a rehabilitaci.

"V tomto pořadí si je člověk osvojuje, a v tomto pořadí jej pak také opouštějí. Z toho vyplývá, že mladší člověk se při fyzické práci hodí spíše tam, kde využije obratnost a rychlost, zatímco starší člověk na činnosti, při nichž upotřebí vytrvalost."

Každý ví, že při stárnutí se člověku zmenšuje fyzická síla a celková fyzická zdatnost. "Ta obvykle kulminuje ve věku kolem třiceti let. Po pětatřicítce jí začíná postupně ubývat," konstatuje Samuel Lvončík, vedoucí Národní referenční laboratoře pro fyziologii práce v Ostravě. Současně však tento odborník na pracovní lékařství zdůrazňuje, že s věkem přibývají pracovní zkušenosti, které ušetří dřinu.¨

"Zapracovaný dělník je šikovnější, nemusí vynakládat tolik sil, aby svou práci zvládl. Práce ho tedy stojí míň energie než začátečníka a může ji dělat i v době, kdy se jeho fyzická síla objektivně snížila," připomíná doktor Lvončík. Úbytek fyzických sil a fyzické výkonnosti se dá tréninkem a či vhodnou fyzickou aktivitou zpomalit, ale ne zastavit.

"Ať chcete, nebo ne, v šedesáti letech - a leckomu i dřív - se oslabuje svalovina. U pánů se to projeví třeba tím, že jim roste břicho. Nemusí to být dáno pitím piva, jak se obvykle říká; prostě se jim oslabí břišní stěna," uvádí profesor Kučera

Úředník silnější než horník
Pracovní lékařství by mělo posoudit, který člověk se hodí na fyzicky náročnou práci a který ne. Věk je při rozhodování pouze jedním z kritérií. "Důležité je, jakou má člověk fyzickou zdatnost, která je přímo závislá na spotřebě kyslíku, který je důležitý pro získání dostatečného množství energie," říká doktor Lvončík.

Průměrný třicátník spotřebuje za minutu nejvýše 2,5 až 3 lihy kyslíku. Čím více jej tělo dokáže využít, tím lépe je připraveno na fyzickou námahu. Tato schopnost je zčásti urozena, zčásti se dá získat tréninkem. S věkem se ovšem možnosti zpracování kyslíku v těle snižují.

Teoreticky by mělo být možné většinu fyzických prací dávkovat tak, aby je dobře zvládli i lidé před důchodem - stačí je třeba vhodně proložit přestávkami. Na opravdu těžkou práci, třeba v dolech při ručním rubání, však pracovníci s přibývajícím věkem prostě přestanou stačit."

Ideální stav by byl takový, aby lidé těžkou práci opustili včas, a nechali ji mladším. Bohužel se to neděje, například tady na Ostravsku, kde se obtížně hledá vhodné dobře placené zaměstnání," poznamenává Samuel Lvončík. "V praxi pak najdete horníky a hutníky, kteří jsou v pětačtyřiceti letech sedření a jejichž fyzická zdatnost je nižší než u úředníka."

Mladý matematik, starší lékař
A jakou hraje věk roli při duševní práci? V principu se dá říct, že s věkem klesá nápaditost, ale rostou užitečné zkušenosti a dovednosti. "V akademickém světě je to vidět při srovnání matematika a lékaře," uvádí příklad děkan brněnské lékařské fakulty Jiří Vorlíček.

"Pro matematika obvykle platí, že co nevymyslí do 35 let, na to už nikdy nepřijde. U něj je pro nové objevy nezbytná obrovská a nespoutaná invence a představivost. Oproti tomu lékař dosáhne špičkové úrovně mezi 40 až 50 lety, kdy teprve má dostatek praktických dovedností a zkušeností."

Podle psychologa Josefa Pavláta z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy bývá člověk na vrcholu psychických sil obvykle ve věku mezi 20 a 35 lety. "V té době bývá nejodolnější vůči stresu, je nejzdravější, nejflexibilnější," říká Josef Pavlát.

Dítě na stromě
To je také důvod, proč tolik zaměstnavatelů chce právě lidi v tomto věku. "Ovšem skutečnost, že se mladý člověk rychle adaptuje na nové podmínky, má i druhou stránku," vysvětluje profesor Kučera. "Dítě je schopné vylézt na strom a nepřemýšlí o tom, že se pak bude muset nějak dostat i dolů, protože u něj ještě převažuje touha po poznání nad zkušeností a chápáním rizika.

Stejně tak mladý člověk ještě někdy není schopen domyslet dopady svého jednání, což by se jeho staršímu a zkušenějšímu kolegovi nestalo. "Zkušenější pracovník si totiž pamatuje svoje i cizí předchozí chyby. To jej samozřejmě brzdí v rozletu, ovšem současně mu také zabrání omyly zopakovat.

"Proto také ve světě existuje klasické rozdělení řídicí práce strategická a koncepční rozhodnutí obvykle přijímají manažeři ve věku padesát či šedesát let, a vykonávají je manažeři v exekutivě podniku ve stáří kolem třiceti až čtyřiceti," uvádí psycholog Josef Pavlát. Podle něj to je nejlepší rozdělení lidí na řídících postech. V České republice je ovšem situace nyní poněkud jiná.

S věkem klesá:

* fyzická síla
* schopnost rychle se adaptovat na nové podmínky
* schopnost učit se novým dovednostem
* schopnost přicházet s novým neotřelým řešením

S věkem roste:

* pracovní zkušenost a dovednost
* vytrvalost při práci
* schopnost vyvarovat se chyb
* schopnost koncepčního myšlení
Postkomunistická specifika
V postkomunistických zemích se na významných místech, která vyžadují strategické rozhodování, objevují třicátníci. "To je nouzové řešení, protože v zemi není dostatek manažerů ve vhodnějším, vyšším věku," komentuje to doktor Pavlát.

Část lidí si během komunismu osvojila mentalitu, s níž se dnes nedá obstát - být nenápadný, nic moc nedělat, vyhýbat se odpovědnosti. Dalším českým specifikem je, že čtyřicátníci a starší obvykle neměli možnost studovat v zahraničí, neovládají cizí jazyky, a tak jim nezbylo než přenechat místa mladším. "Během deseti patnácti let se však i u nás vytvoří obdobná situace, jaká je ve vyspělém zahraničí, a manažeři poněkud zestárnou," soudí Josef Pavlát.

Síla vůle
Je však celkem známé, že mnozí starší lidé jsou schopni se adaptovat na nové podmínky někdy i rychleji než jejich mladší kolegové. Čím to bývá? "Velmi často hraje roli síla vůle, snaha něčeho dosáhnout," vysvětluje profesor Kučera.

A hned dodává, že to může býti "vůle naruby", tedy strach, že když se člověk nepřizpůsobí novým podmínkám, přijde o místo. Děkan Vorlíček pak jako klasickou ukázku udržování se ve formě po dlouhá desetiletí považuje intelektuály z USA: "Spojené státy jsou postaveny na individualismu, který lidi neustále nutí starat se o sebe, být pořád aktivní. Oproti tomu lidé žijící ve státě, který je opečovává, nemají zapotřebí být aktivní, a tak rychleji upadají."

Koho vybírat
Všichni odborníci se shodují v tom, že není rozumné, pokud zaměstnavatel automaticky dává přednost lidem mladšího ročníku narození. Uznávají však, že opravdu existují pracovní zařazení, kde se více uplatní vlastnosti, jež mají spíše mladí lidé, a pak zase profese vyžadující větší díl zkušenosti. "Zjednodušeně se dá říci, že firma, která má málo peněz, je nová, dynamická, bojuje o místo na slunci, využije spíše vlastností mladých zaměstnanců, kteří jsou často ještě ochotni pracovat za míň peněz. Oproti tomu etablovaná firma uvažující o dlouhodobých perspektivách potřebuje řídicí pracovníky spíše starší," uzavírá Josef Pavlát.

Počet pracovníků ve věku v EU v letech 1997-2007 

* 15-19 let: ubude o více než milion
* 20-29 let: ubude o 9 milionů
* 50-59 let: přibude o 5,5 milionu
* 60-64 let: přibude o milion

Pramen: Evropská komise


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video