Celorepublikový průzkum z přelomu května a června letošního roku přinesl překvapivé výsledky. Diskriminace seniorů totiž rozhodně není tématem číslo jedna.
Osobní zážitek s ní má přitom 18,3 procenta lidí. Naproti tomu jen 2,2 procenta respondentů vnímá jako problém pro okolí své náboženské cítění, 1,8 procenta svou barvu kůže a nejméně - 0,7 procenta - se cítí diskriminováno kvůli sexuální orientaci.
Vícenásobnou zkušenost s diskriminací mají především ženy, oproti pěti procentům mužů to uvádí hned 11 procent z nich. "Rizikovější skupinou" jsou podle průzkumu i lidé bez práce.
Přesto celých 73 procent lidí uvedlo, že žádnou diskriminaci nikdy nezažili. Socioložka Lucie Vidovičová ovšem pozitivní číslo mírně zpochybňuje tím, že mnozí lidé přesně nedokážou diskriminaci rozeznat.
"Na druhou stranu se počet lidí, kteří některou z forem diskriminace zažili, zvyšuje. A to je určitě dáno také větším povědomím o diskriminaci, jak o ní mluví média a politici. Od posledního velkého průzkumu z roku 2003 se počet lidí, kteří se s ní setkali, výrazně zvednul," řekla socioložka pro MF DNES.
Autoři průzkumu se respondentů ptali i na to, zda by diskriminaci seniorů snížil speciální zákon. Podle necelé poloviny lidí je legislativní ochrana starších lidí dostatečná, řešením je tak spíše cíleně upozorňovat na problémy seniorů veřejnost a politiky. Přesto téměř 30 procent dotázaných považuje takový zákon za nezbytný.
Výsledky šetření s názvem Ageismus 2007 prezentovala Masarykova univerzita v Brně během závěrečné konference u příležitosti Evropského roku rovných příležitostí.
