Tvrdí přitom, že nejde ani o peníze, staří lékaři mají většinou velmi malé úvazky. Nemocnici však podle Ludvíka právě proto administrativně zatěžují. "Jsou stále našimi zaměstnanci a třeba pro účetní tam není rozdíl mezi velkým a malým úvazkem," vysvětluje.
Je propouštění starých doktorů diskriminace kvůli věku?Čtěte ve středu 25. července
MF DNES v počítačiMF DNES pro iPad a iPhone
Takových lékařů mají v Motole celkem čtrnáct, a to ve věkovém rozpětí od osmdesátníka až po nejstaršího sedmadevadesátiletého.
Ředitel Ludvík to sice otevřeně neřekne, ale za novinkou může být ještě jiný, pádnější motiv: praxe zaměstnávat bývalé šéfy klinik a primariátů či jinak zasloužilé lékaře je v Česku tak rozšířená, že se po nemocničních chodbách mnohde šourají lékaři-senioři, které už málokdo požádá o radu, ale nikdo si je netroufne propustit.
V jedné moravské nemocnici si takový lékař dokonce v podstatě zřídil byt a žil ve svém lékařském pokoji až do smrti. "Sociální program pro zasloužilé profesory" se tomu říká.
Proč to tak je? Nedávno zesnulý primář plzeňské hematoonkologie Vladimír Koza to vyjádřil natvrdo: "Medicína je hrozná, tu práci neumí nikdo opustit. Znám profesory, kteří už netrefí ani na svůj lékařský pokoj, moč neudrží, ale pořád těmi chodbami nemocnice bloudí, to je smutný pohled..."
Zdá se, že tato praxe alespoň někde končí. Některé nemocnice jsou totiž ještě radikálnější než Motol. Například plzeňská fakultní nemocnice má věkový limit nastavený na hranici 70 let a dost.
