Stáří pachatele může mít vliv spíš na vykonání trestu – tam je prostor pro lidské postoje a ohledy, upuštění od potrestání, milost atd.
Ani časový odstup od činu čin nijak nemění – naopak může být závažnou okolností – vrazi či přátelé vrahů byli a jsou tak mocní, že dokázali vyšetřování oddálit nejen o čtyřicet let svého panování, ale i o osmnáct let panování demokracie.
Vražda tenkrát a dnes? Pořád vražda. Vraždu čas nepředělá. Obhájce má argument, že obžalovaná nic nespáchala. Byla jen loutkou, protože chodila teprve do prvního ročníku práv.
To je argument stejné ceny, jako kdyby se nějaký mladý kat v Osvětimi obhajoval, že vysokou esesáckou neměl při vraždění ještě hotovou.
Lidský aspekt vysokého věku Brožové-Polednové nevězí v ohledech a mírnosti při hledání výše trestu, nýbrž ve shovívavosti následné, po rozsudku. Jak komunisté vraždili, to musíme přesně znát. Shovívavost ke stařeně je až další krok.