Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Staré fabriky z města mizí

  10:06aktualizováno  10:06
Praha - Jestli památkáři památkám něčím uškodili, pak nezájmem, který ještě donedávna projevovali vůči technickým stavbám a průmyslové architektuře. Dokonce i mapovat je systematicky začali až po roce 1958. Mnohým památkám se toto zpoždění stalo osudným. Jak nepostižitelné je to bohatství, ukázalo první bienále, které se na toto téma konalo v závěru týdne v areálu bubenečské čistírny odpadních vod.

A také, jak ho valem ubývá. Historické kandelábry, viadukty, průmyslové fabriky i s původními technologiemi či vodárny byly až do minulého století symboly pokroku industriální éry. Kdo by tehdy myslel na jejich záchranu?

Praha je v nevýhodě

Největší obtíže jsou v hlavním městě, které musí čelit nejsilnějšímu tlaku investorů. Ti často chtějí stavět právě v někdejších průmyslových zónách. "Ten tlak je v hlavním městě obrovský. Praha má tak ve srovnání s jinými českými městy velkou nevýhodu," poznamenala Eva Dvořáková ze Státního ústavu památkové péče.

V metropoli existuje přibližně dvě stě památných míst techniky a industriální architektury. Je to jen zlomek. Z velkého počtu mlýnů, jež odedávna lemovaly pražské potoky, jich stojí již jen několik. A pokud stojí, jako třeba Sovovy mlýny na Kampě, kde bude výtvarné muzeum Nadace Mládkových, z původní technologie se nedochovalo nic.

Příklady pražského industriálu:

* Kandelábry plynového osvětlení v Loretánské ulici, na Hradčanském a Dražického náměstí
* Primátorský a prezidentský výtah v Obecním domě
* Bývalá manufaktura a prádelna na Alšově nábřeží (zůstal jen vnější obvodový plášť)
* Pivovar U medvídků a U Halánků
* Tiskárna v Opletalově ulici
*
Rozhledna na Petříně (v 80. letech sem měl být umístěn televizní vysílač, což by znamenalo znepřístupnění)
* Hradní vodovod
* Budovy ledáren v Modřanech
* Areál Waltrovky v Jinonicích
* Pacoldova vápenka ve Velké Chuchli (zpustlá a nevyužitá, soukromý majitel hledá sponzora)

Podobně je tomu s pivovary, které byly kdysi chloubou každé čtvrti nebo obce. Týká se to však také mnoha železničních staveb, strojírenských závodů nebo podobných provozů, jež se staly v minulosti neodmyslitelnou součástí některých pražských čtvrtí.

Razantními zásahy nyní procházejí průmyslové zóny Smíchova, Karlína a Holešovic. Průmyslové fabriky ustupují moderním supermarketům a kancelářským budovám. Z fabrik zůstávají často jen průčelí nebo obvodové zdi. "Mizí tak nejen autentické technologie, ale i romantika industriální éry 19. století," prohlásila architektka Eva Dvořáková ze Státního ústavu památkové péče.

Za špatný příklad označila dokonce i Corso Karlín, kdysi fabriku, nyní administrativní budovu. Z původní továrny zůstala jen čelní fasáda a obvodové zdi. Tovární haly zmizely. Přitom autor, katalánský architekt Ricardo Bofill, se vyjádřil, že nejraději by žil v opuštěné karlínské fabrice. Bofill o nutnosti transformace pražské průmyslové periferie včetně Karlína nepochybuje: "Karlínu se stalo to, co řadě evropských měst, když jejich průmyslová éra dosáhla vrcholu a přestala být konkurenceschopná. Taková města čeká zánik. Nebo se přerodí v něco jiného, a tak dokáží svou životaschopnost," přemítá Bofill.

Odstrašující příklad

Za jeden z nejhorších příkladů považují památkáři vznikajících komplex Nový Smíchov, který bude využit jako hypermarket společnosti Carrefour. Z proslulé Ringhofferovky zůstalo jen průčelí těsně předtím, než se podařilo ji zapsat jako kulturní památku, což by demolici znemožnilo nebo přinejmenším zkomplikovalo.

"Chabým vítězstvím je, že se podařilo zachránit přední stěnu továrny a Ringhofferův klasicistní zámeček a vilu, jejíž autorství je připisováno architektu Osvaldu Polívkovi," posteskla si památkářka s tím, že ochránci památek to neuhlídali, protože tlak investora byl obrovský.

Existuje proti tomu obrana? I metropole má pozitivní příklad: bývalou čistírnu odpadních vod v Bubenči, v jejíchž prostorách se konalo bienále. O víkendech je tam přístupné Ekotechnické muzeum spojené s prohlídkou původních technologií pražské kanalizace.

Vstupné dokáže hradit jen osm procent nákladů, největší zisk má muzeum z natáčení filmů (Záhada stínadel, Zdivočelá země) a z pronájmu vstupní haly pro večírky firem. "Dala to tady dohromady skupina nadšenců z řad obyvatel Prahy. Podařilo se jim to ale díky tomu, že tady nikdy žádný investor nechtěl stavět," řekl ředitel muzea Jan Palas. Propojení muzejního a komerčního využití označil za ideální.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

První den prezidenta Miloše Zemana v západních Čechách. Návštěva plzeňského...
Část zastupitelů kraje Zemana v Plzni nepřivítala. Rada ho kárala za Krym

Někteří zastupitelé Plzeňského kraje se při slavnostním zahájení návštěvy na krajském úřadě odmítli setkat s prezidentem Milošem Zemanem. Podle nich svými...  celý článek

Předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka (vpravo) a prezident České...
Lékař: Ministr zdravotnictví nadržuje nemocnicím, protesty mohou přitvrdit

Praktičtí lékaři ve středu protestují proti byrokracii a připojili se k nim i lékárníci, aby upozornili na ohroženou dostupnost lékárenské péče. Předseda...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Změny v inkluzi dětem pomohly, školám vadí byrokracie a informační šumy

Lepší přístup učitelů k dětem se speciálními potřebami, ale také zmatky způsobené nedostatkem informací a spousta papírování navíc. Česká školní inspekce...  celý článek

Grafton Recruitment Praha
Finance Team Leader (PL, CZ, SK, HU)

Grafton Recruitment Praha
Jihomoravský kraj
nabízený plat: 32 000 - 40 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.