Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stará Evropa nemá nové členy ráda

  0:01aktualizováno  0:01
Politická elita Evropské unie sice svým novým členům otevřela náruč, občané starých členů však pociťují z nových spoluobčanů čím dál menší nadšení. Podle výsledků jarního průzkumu Eurobarometru, jenž byl proveden těsně před rozšířením unie, se podpora rozšíření EU výrazně propadla.

Od podzimu loňského roku přibylo nejvíc odpůrců rozšířené unie právě v největší zemi EU, v Německu.

Podpora nových spoluobčanů z východu zde klesla z původních 38 procent loni na podzim na 28 procent, což je největší posun v postoji ze všech členských zemí. A je to zároveň nejmenší podpora rozšíření vůbec.

Hůř se na rozšířenou EU dívají také Lucemburčané (o 8 procent), Rakušané (o 7 procent) a Holanďané (o 6 procent). A u ostatních zemí to není o moc lepší. Jen 31 procent Britů podporuje rozšíření, jejich počet klesl od podzimního průzkumu Eurobarometru o 7 procent.

Celkově podpora rozšíření klesla v patnáctce zemí EU před rozšířením o 5 procent. To znamená, že jen 42 procent populace bývalé "patnáctky" se staví k novým členům unie pozitivně. A jen tři původní členské země svou podporu rozšíření zvýšily: Francie, Řecko a Irsko.

Pokles nadšení u Němců má více příčin, ale nejvíc odráží churavějící stav hospodářství v největší ekonomice EU, tvrdí Cornelius Ochmann z výzkumného ústavu Bertelsmann Stiftung v Berlíně. "Lidé v Německu nevidí cestu k oživení ekonomiky a to je základní příčinou jejich skeptického pohledu na celou Evropu," říká Ochmann.

Navíc dodal, že německou veřejnost děsí zprávy velkých německých firem, že svoji výrobu, a tím i pracovní místa odstěhují na levnější východ. "Siemens vyhrožoval, že na východ převede až 50 tisíc pracovních míst a to je hodně špatné znamení pro každého Němce," řekl Ochmann.

Rozšíření unie navíc představuje další dávku nejistoty obklopující budoucnost EU, kterou čeká zkouška v nadcházejících parlamentních volbách či v jednáních o ústavě. "A žádné z těchto nejistot nepředstavují pro Německo pozitivum. Naopak. Všechno, co se týká unie, je negativní," říká Ochmann. "Lidé se kvůli tomu cítí ohroženi, navíc jsou pod tlakem válečného konfliktu v Iráku a to se jen tak nezlepší."

Obavy, že noví Evropané začnou valem přebírat pracovní místa a zvyšovat nezaměstnanost, ovlivnily názory i v ostatních státech, jakkoliv nebyly opodstatněné. Svoji vinu na tom nesou hodně politici. "Nepodařilo se jim rozšíření unie správně vysvětlit občanům," uvedl v belgickém deníku De Morgen Hendrik Voos, profesor evropských studií na Univerzitě v Gentu.

A jak dodal na internetovém serveru EuroActiv Elemér Hankiss z průzkumné firmy Gallup Europe, která se na výzkumu také podílela, "rozšíření EU vnímá většina občanů EU jako neosobní proces, jako takovou Nemesis, která přinese dobro i zlo, ale my občané s tím nemůžeme nic udělat".

Autoři:


Ondřej Vetchý: Kvůli filmu Po strništi bos jsem musel zhubnout a udělat si plešku





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Edvard Beneš před svou vilou
ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval jako "zbabělec".To jsou témata zápisníku...  celý článek

Figuríny s oběšenci se objevily v úterý ráno 22. října na pražském Klárově
ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post. Fotbalové paměti. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Syrští povstalci v bojích o město Chanasír nedaleko Aleppa (27. srpna 2013)
ZÁPISNÍK: Potáhneme na Sýrii! Čeští komunisté milují Severní Koreu

Moderátor usnul, mezi českými novináři se objevily výzvy k válčení a komunistický hejtman mluvil s velvyslancem KLDR o povodních, píše komentátor MF DNES...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.