Ta bedna ležela v českolipském muzeu přes třicet let, na sobě měla nápis Figurky. Nebýt toho, že se vedení muzea probírá sbírkami a věci posílá odborníkům k prozkoumání, ležely by v bedně možná dalších třicet.
Posudek egyptologů však českolipským muzeologům vyrazil dech: "Jsou to egyptské pohřební sošky takzvaných vešebtů, strážců zemřelých. Pocházejí z prvního tisíciletí před naším letopočtem. Byly součástí pohřební výbavy ve starověkém Egyptě," řekl Vladimír Peša, archeolog Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.
Za to, že se o unikátních šesti soškách nevědělo, mohou zřejmě bývalí pracovníci muzea. Nebyl mezi nimi žádný odborník, který by určil jejich význam. Proto sošky v sedmdesátých letech zaevidovali prostě jako figurky.
Sošky jsou podle egyptologů svelkou pravděpodobností pravé. "Jsou vyrobené z egyptské fajáns a její struktura je stejná jako u sošek, které pocházejí přímo z egyptských nálezů. Pro pravost sošek svědčí i náš povrchový průzkum. Protože se však nenašly přímo při archeologické práci v Egyptě, nemůžeme pravost určit stoprocentně," řekla Hana Navrátilová z Českého egyptologického ústavu.
Podle ní se nedá cena sbírky objektivně vyčíslit. "Je ale významná jako doklad českého zájmu o Egypt, ačkoli naše země nikdy s Egyptem nebyly v intenzivním spojení. Dvě ze šesti českolipských sošek si jsou navíc velmi podobné tak, že vypadají, jako by pocházely z jednoho místa," říká vědkyně.
Čtyři ze šesti vzácných sošek se do České Lípy dostaly v sedmdesátých letech z pozůstalosti restaurátora Jana Dukáta.
Dvě další sošky ležely v muzeu ještě déle: dostaly se sem dokonce před druhou světovou válkou. Výzkum navíc ukázal, že i jedna z této nejstarší dvojice patřila restaurátorovi Dukátovi.
Paradoxní na celé věci je fakt, že sám Jan Dukát, který žil na přelomu devatenáctého a dvacátého století, zřejmě nikdy v Egyptě nebyl.
 Jednou z nejslavnějších staveb starověkého Egypta je nádherný chrám královny Hatšepsut, kdysi kolem něj byly i zahrady a stromy |
