Američané se rovněž ucházeli o vyzbrojení českého letectva novými víceúčelovými letouny. Nabízeli své letouny F-16 a F-18. Nakonec ale svou nabídku stáhli.
Odstoupili i Francouzi s letounem Mirage 2000 a konsorcium, které nabízelo letouny Eurofighter. Zůstal jen britsko-švédský zájemce s gripeny. Česká vláda v pondělí jednomyslně schválila znění smluv na nákup 24 stíhaček Gripen. První by mohli vojáci převzít v říjnu 2004.
Podle týdeníku Respekt Američané kritizovali nedostatečný dolet gripenů a problémy kolem tankování za letu. Gripen podle expertů urazí 800 kilometrů, kdežto moderní letoun F-16 až 1600 kilometrů a výkonnější Eurofighter pak 2200 kilometrů.
Podle zprávy amerických expertů například při operaci Allied Force v býávalé Jugoslávii startovaly letouny NATO v italském Avianu a vracely se bez podpory tankerů. Gripen by takové akce schopen nebyl.
Odborný tisk ale hodnotí gripen jako letoun čtvrté generace, tedy jeden z nejpokročilejších vůbec. Jeho přednosti spočívají mimo jiné ve velmi vyspělých digitálních systémech.
Stapleton poznamenal, že američtí experti nemají dostatek informací o technických parametrech, které by jejich obavy rozptýlily.
Pokud jde ale o obecný pohled Washingtonu na nákup stíhaček, pokládá je za české suverénní rozhodnutí, řekl velvyslanec. Podle vojenských představitelů Spojených států jsou vyšší priority než nákup letadel, například pokračovat v posilování flexibility jednotek.
- úterý 23. dubna 2002
- 23
