Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Trestné činy hanobení či vyhrožování? Projevy u šibenic zkoumá policie

  13:46aktualizováno  17:13
Policisté zkoumají, zda se dva řečníci na středeční protiuprchlické demonstraci, na niž účastníci přinesli makety šibenic, nedopustili trestných činů. Informovalo o tom policejní prezidium. Česko podle něj nemá jasně vymezené hranice mezi svobodami projevu a shromažďování a jejich překročením.

Někteří účastníci demonstrace proti imigrantům a EU si přinesli i šibenice (1. července 2015) | foto: Yan Renelt, MF DNES

„Po důsledném prostudování dokumentačních materiálů a porovnání projevů s předešlými shromážděními a dosavadní rozhodovací praxí soudů zahájila dnešního dne pražská policie úkony trestního řízení ve věci podezření ze spáchání dvou trestných činů, a to hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob a vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci, kterých se mohli dopustit někteří z řečníků,“ uvedla policie (celé vyjádření zde).

Už minulý týden uvedl Rakušan českého původu Philipp Janýr, že podal na řečníky shromáždění Tomia Okamuru, Aleše Brichtu a Adama B. Bartoše trestní oznámení kvůli podezření z podněcování k nenávisti vůči skupině osob či hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob.

Analyticko-legislativní odbor policejního prezidia nyní uvedl, že „hranice mezi svobodou projevu, svobodou shromažďování a jejím překročením nejsou nastaveny dostatečně jasně a najít odpovídající model může být v konkrétních případech složité“. Odbor upozornil, že vyhodnocení případného protiprávního jednání je v kompetenci více složek, například obecních úřadů, znalců a státních zástupců.

O vysvětlení postupu policii minulý týden požádal ministr vnitra Milan Chovanec, který přítomnost šibenic odsoudil. „Policie vyhodnocuje projevy dvou lidí jako možné závadové v kolizi se zákonem,“ řekl v úterý Chovanec novinářům ve Sněmovně. Koho konkrétně policie prošetřuje, ministr nepřiblížil.

Šéf policie: Takové projevy do demokratické společnosti nepatří

„Po zhlédnutí záběrů z místa dávám panu ministrovi za pravdu, že obdobné projevy do demokratické společnosti nepatří. Na druhou stranu bylo shromáždění ze strany kriminalistů řádně zadokumentováno a ze strany policie vyvozeny důsledky v řádu dnů po shromáždění. To může být v některých případech taktičtější,“ uvedl policejní prezident Tomáš Tuhý s tím, že policisté řeší i otázku, zda neměli zasáhnout už na místě.

Středeční protest proti přijímání uprchlíků a imigrantů organizovala radikálně nacionalistická neparlamentní Národní demokracie. Zúčastnil se jej i nezařazený poslanec Tomio Okamura. Akce tedy neměla téhož pořadatele jako o den dříve, kdy lidi do ulic sezvala iniciativa Islám v České republice nechceme.

Co se dělo na demonstraci

Předseda Národní demokracie Adam B. Bartoš, který v minulosti například sestavil seznam Židů v České republice a hovořil o „nutnosti vyřešení židovské otázky“, na demonstraci s oprátkou v ruce řekl, že „začne konat“, pokud vláda nekývne na např. na požadavek úplné izolace ČR od uprchlíků.

Okamura zase ve svém projevu uvedl, že „se na nás hrnou statisícové hordy nepřátelských vetřelců“ či že „každý muslim je časovaná bomba“.

Oba řečníci čelí trestnímu oznámení.

Během protestu nechali policisté projít demonstranty, skandující mimo jiné „my jsme národ“ či „Čechy Čechům“ a nesoucí makety šibenic určených „vlastizrádcům“, po předem oznámené trase průvodu. Zadržela skupinku aktivistů, kteří si průvodu sedli do cesty a odmítali uhnout. Jejich akce byla také nahlášená.

Z pohledu policie se tak dopustili neuposlechnutí výzvy úřední osoby. Jeden z aktivistů Michal Uhl k tomu následně podotkl, že se rozhodli neopustit místo „ze symbolických důvodů, neb násilí, extremismu a nenávisti se neustupuje“ a  že velitel zásahu mohl pochod odklonit jinou ulicí.

Uhl podle svých slov upozorňoval velitele zásahu na to, že přítomnost šibenic není v pořádku a že je to vyhrožování smrtí.

„Velitel reagoval, že pokud mám pocit, že se děje něco nezákonného, mám to jít ohlásit na služebnu,“ uvedl Uhl. S apelem, že shromáždění naplňuje znaky protiprávnosti, se obrátil i na zástupce městské části Praha 1. „Úředník prohlásil, že šibenic je jen pár a že chudák svolavatel nemůže za to, kdo mu sem přijde,“ tvrdí Uhl.

Pražská policie den po zásahu uvedla, že podle tehdy dostupných zjištění zasahující policisté nepochybili. Ministr vnitra Chovanec i premiér Bohuslav Sobotka ale pochyby měli. „Svoboda projevu by neměla být zneužívána k šíření nenávisti, k rasistickému vyhrožování celým skupinám obyvatel a k vyhrožování smrtí těm, kdo prosazují jiné než fašistické postoje,“ uvedl pro iDNES.cz premiér (rozhovor čtěte zde).

„Co se týká nošení maket šibenic, jde o nový prvek, a proto jsme požádali analyticko-legislativní odbor o stanovisko, jak jej posuzovat,“ uvedla následně policie. Ministerstvo vnitra se následně vyjádřil v tom smyslu, že demonstranti proti imigrantům prostřednictvím šibenic popsaných výhrůžkami porušili zákon (více o postoji ministerstva zde).

Prvky jako šibenice na demonstracích úplnou novinkou nejsou, například na protestu proti Nečasově vládě v roce 2013 došlo i na symbolickou popravu stětím (více zde). Nyní se ale šibenice objevily ve vyhrocené atmosféře, v níž zejména sociální sítě usnadňují šíření nejen pravdivých informací, ale také výzev k násilí vůči uprchlíkům či lidem, kteří se jich zastanou.

Podle Chovance vedení policie zaslalo krajským ředitelstvím nástin nové metodiky a debatuje se o zpřesnění legislativy. Ministr zdůraznil, že výsledek prošetřování policejního zásahu na demonstraci by měl vést k tomu, aby se podobná situace neopakovala. „Nechci za každou cenu ukazovat na jednotlivce, že selhal. Chci, aby se to neopakovalo,“ řekl. V Česku jsou podle něj lidé, kteří zneužívají „bolavá“ témata, a proto se musí změnit i přístup policie při demonstracích.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.