Hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák.

Hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Možná budu hejtmanem jen dva roky, říká sociální demokrat Mišák

  • 29
Na začátku listopadu mu bude 60 let a rád by tohle výročí oslavil v roli hejtmana Zlínského kraje, kterým je už od roku 2008. "V případě vítězství pozici v čele kraje neodmítnu," uvedl Stanislav Mišák, volební jednička ČSSD.

Co se podle vás v kraji za poslední čtyři roky podařilo?
Pracovali jsme v době hospodářské krize, proto si vážím toho, že jsme díky investicím za 6,3 miliardy korun dokázali lidem nabídnout práci. Vybudovali jsme čtyři stanoviště záchranné služby, vylepšovali nemocnice, zateplovali budovy škol, do oprav mostů šly dvě miliardy korun, začali jsme stavět krajské kulturní centrum a takto by se dalo pokračovat.

Stanislav Mišák

Narodil se 9. listopadu 1952 v­ Popově, původní profesí je veterinář.

Od roku 1990 je členem zastupitelstva za ČSSD v­ Otrokovicích, kde žije. V letech 1994 – 2006 byl starostou, poté čtyři roky i místostarostou.

Stal se známým díky tomu, jak v čele města zvládl následky povodní z ­roku 1997.

Od roku 2000 je krajským zastupitelem, v ­letech 2006 – 2008 byl náměstkem hejtmana a od roku 2008 je hejtmanem.

V čem jste neuspěli?
Chtěli jsme převést nemocnice z ­akciovek na veřejně prospěšné organizace, ale nebyl k tomu upraven zákon. Stále cítím i diskriminaci našich obyvatel za úhradu poskytnuté zdravotní péče v krajských nemocnicích ze strany pojišťoven. Vždyť platíme stejné zdravotní pojištění jako jinde. Tohle se nám bohužel nepodařilo změnit.

A co průmyslová zóna v Holešově, která stála 1,6 miliardy korun, a přitom je stále skoro prázdná?
Zóna podle mě není problém. Než ji zaplácat montovnami, je třeba být raději trpělivý. Je to stejné jako kdyby někdo řekl, že se postavila dálnice z Vyškova do Zlína a jezdí po ní méně aut než z Brna do Prahy. Jde o investici do budoucna, i­ stát si ji v roce 2005 vybral jako strategickou.

Dobře, ale o pár kilometrů dál stojí průmyslová zóna v Lukově, která se zaplněním nemá problémy. V čem je to jiné?
Holešovská zóna je společná investice kraje a státu, takže do ní hodně mluví i meziresortní komise. Navíc se z ní stalo volební téma, což odrazuje některé zájemce. Ale nyní jednáme s dvaceti firmami o vstupu do zóny, věřím, že uspějeme a v budoucnosti půjde o ekonomické srdce regionu.

Krajské volby 2012

Tento týden najdete v regionální příloze MF DNES každý den rozhovor s politickým lídrem.

Úterý 2. října
Lubomír Nečas (Strana práv občanů - Zemanovci)

Středa 3. října
Petr Gazdík (STAN a TOP 09)

Čtvrtek 4. října
Jiří Čunek (KDU-ČSL)

Pátek 5. října
Libor Lukáš (ODS)

Sobota 6. října
Stanislav Mišák (ČSSD)

Vaši protikandidáti stavbu zóny ostře kritizují, podle lidovce Jiřího Čunka dokonce nese známky korupce.
Tak ať řekne, v čem ji spatřuje. My to nevíme. O zóně se rozhodovalo v roce 2003 a v roce 2005 byla vybrána vládou jako strategická. Na stole byla otázka: budeme mít zónu podporovanou vládou, nebo ne? Jiří Čunek měl varovat své kolegy už tehdy, pokud věděl něco víc, než bylo v materiálech. Dosud nic nepředložil.

Dalším velkým tématem voleb je deset let trvající koalice ČSSD a­ ODS na kraji. Budete v ní chtít pokračovat i po volbách?
Na úvod je třeba říct, že první dvě volební období hráli v koalici hlavní roli ODS a KDU-ČSL. Kritika velké koalice je farizejská hlavně ze strany lidovců. Ti teď podepsali Zlínskou výzvu, což je koalice proti koalici, ve které sami byli. Ale u lidovců je typické pořekadlo "u jednoho bývat, u druhého spávat", vzpomeňte si na vládní koalice.

Takže společná vláda s ODS splnila vaše představy?
Do prohlášení rady jsme vtělili celý náš volební program. Soustředili jsme se na řešení problémů a ­konstruktivní hledání společných východisek. Ale přece i lidé, kteří ve volbách neuspějí, mohou pracovat pro kraj. Opozici jsme dali kontrolní mechanismy, měli výbor kontrolní nebo pro rozvoj venkova. A v drtivé většině případů hlasovalo celé zastupitelstvo jednomyslně.

Zlínský kraj čelí kritice za velké zadlužování. Nemohli jste hospodařit lépe a šetrněji?
To je klišé. Půjčili jsme si miliardu korun a k tomu jsme pořídili investice za 6,3 miliardy korun. které bychom jinak nemohli čerpat. Navíc jsme splatili staré dluhy a přestože jsme ve sdílených daních přišli o ­více než miliardu, krajský dluh se za poslední tři roky zvýšil o ­54 milionů korun. V době hospodářské krize! Udělali jsme navíc pořádek v nemocnicích, když jsme třeba přebírali tu kroměřížskou, byla na ručník. Doktoři v krajských nemocnicích neuměli prodat svoji práci, vykazovali tak lajdácky, že jim to poté pojišťovna neproplatila. Kdyby tohle měli řídit naši největší kritici, nezvládnou to.

ČSSD rozjela před krajskými volbami kampaň, ve které slibuje spravedlivé důchody v prvním pilíři. Jak to souvisí s funkcí a pravomocemi hejtmana?
Je pravda, že s funkcí hejtmana málo, ale volby jsou i referendem o této vládě. V rámci ČSSD spolupracujeme na centrální i krajské úrovni. Já sám se hlídám, abych mluvil jen o krajských věcech, od společné kampaně se však nedistancuji. Když mně někdo před čtyřmi roky vložil do úst větu "zruším regulační poplatky u lékaře", tak jsem se bránil, že takový billboard nemůže být, ale víte, jak to je, když na kampani spolupracujete s nějakou agenturou. Někdy to neuhlídáte. Čekali jsme, že budeme ve vládě a tyto kroky uděláme poté.

Jdete i do senátních voleb na Zlínsku. Proč?
Chci pohlídat čistotu zákonů a přenést do legislativy své poznatky z­ praxe z kraje. Máme právo připomínkovat zákony, často se však stává, že naše návrhy nikdo moc nebere. Proto kandiduji. Ale není to tak, že bych se nemohl dočkat, až ze mě bude hejtman i senátor. Beru to jako službu, do které budu nebo nebudu povolán.

Takže byste případně dělal jen jednu funkci?
Vedu volební tým ČSSD do krajských voleb a pokud jsem lídr, dá se čekat, že v případě vítězství neodmítnu pozici hejtmana. Kdybych cítil, že můžu ten pomyslný štafetový kolík na kraji předat někomu jinému, tak to udělám. Například po dvou letech se nabízí alternativa, že by zbytek volebního období dokončil za mě v čele kraje někdo jiný. Pokud víte, komu byste post hejtmana předal, není na tom nic špatného. Přistoupím k­ tomu zodpovědně. Senát opustit nejde, vyvolal bych tím předčasné volby.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video