Čeká se teď, zda to schválí i KDU-ČSL na sobotní celostátní konferenci. Podle vicepremiéra a šéfa lidovců Pavla Bělobrádka je to možná historická šance, jak hrát v české politice rozhodující roli. Alespoň tak to napsal v dopise členům KDU-ČSL, o němž jako první informoval iDNES.cz (více o dopise zde).
„Myslíme si, že je tady potenciál oslovit voliče, kteří odmítají diktát státu, kteří ale zároveň nevidí fungování státu jako firemní. Třetí síla je na naší politické scéně potřeba,“ prohlásil první místopředseda STAN Vít Rakušan.
„Máme obavy o budoucí vývoj v České republice. Kombinace například hnutí ANO s podporou komunistů či SPD (hnutí Tomia Okamury Svoboda a přímá demokracie - pozn. autora) a následná možná druhá volba Miloše Zemana, v tom vidíme možnost ohrožení demokratického vývoje v České republice a přiklonění se na východ. My bychom se rádi pokusili něčemu takovému svými silami zabránit,“ prohlásil šéf STAN a místopředseda Sněmovny Gazdík.
Preference lidovců se pohybují dlouhodobě od šesti do devíti procent. Hnutí Starostů a nezávislých se po rozchodu s TOP 09 dokázalo vyšplhat podle agentur nejvýše těsně pod pět procent. Obě uskupení ovšem výrazně uspěla v krajských a senátních volbách.
Lidovci vyhráli senátní volby a hnutí Starostů uspělo výrazně v Libereckém kraji, kde zůstal Martin Půta hejtmanem, a také ve středních Čechách, kde mělo hnutí výrazné kandidáty - starostu Kolína Rakušana a šéfku Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danu Drábovou. Vytvořilo tam koalici s ANO, ODS a odpadlíky od TOP 09.
Sázejí na to, že hlasy se jen nesečtou. Do voleb dají 20 milionů
Navíc STAN a politici KDU-ČSL, kteří prosazují tuto spolupráci, sázejí na to, že preference obou stran a regionálních hnutí se jen prostě nesečtou, ale že zafunguje i synergický efekt, který přinese další volební hlasy.
Pro vytvoření nového volebního subjektu hlasovalo v tajné volbě 83 procent přítomných členů celostátního výboru hnutí Starostů a nezávislých.
Vytvoření nového subjektu znamená, že uskupení bude ke vstupu do Sněmovny potřebovat překročit jen pět procent hlasů, ne více, které by potřebovaly, kdyby šlo o koalici. „Nejde o to získat jednotky procent, ale mít možnost ovlivnit budoucí směřování naší země,“ uvedl Gazdík. Hnutí STAN je připraveno dát do voleb 17 až 20 milionů korun.
O tom, jak by měly vypadat kandidátky, se má jednat případ od případu. Kdyby lidovci spolupráci nakonec odmítli, Starostové a nezávislí by šli do voleb stejně spolu s SNK-ED a regionálními uskupeními, jež by v takovém případě byly na kandidátce STAN.
