náhledy
Stalingrad byl nejprve vystaven těžkému leteckému bombardování, v jehož důsledku se město změnilo v trosky.
Autor: Profimedia.cz
Koncem srpna byla předměstí města obsazována vojáky wehrmachtu, kteří však naráželi na houževnatý odpor ruské armády. Operace se tak záhy změnila na vleklý boj o jednotlivé bloky domů.
Autor: Profimedia.cz
Obránci Stalingradu byli zatlačováni stále hlouběji k Volze, za kterou nesměli podle Stalinova rozkazu ustoupit. V době největšího německého postupu drželi pouze malý pruh země, široký v nejužším místě jen několik set metrů.
Autor: Profimedia.cz
V polovině listopadu Rudá armáda zaútočila na severní a jižní křídlo německé armády a dostala ji do kleští. Wehrmacht marně žádal Hitlera o povolení k provedení vyprošťovacího manévru. Vůdce trval na udržení města za každou cenu.
Autor: Profimedia.cz
Obklíčenou armádu měl zásobovat letecký most, Luftwaffe ale do kotle dokázala denně dopravit pouze pětinu munice a proviantu. Pokus maršála Ericha von Mansteina o prolomení ruské blokády ztroskotal.
Autor: Profimedia.cz
Nedostatek potravin, léků i dalšího materiálu znamenal v kombinaci se silnými mrazy pro odříznuté Němce pohromu. Hitler věděl, že situace je bezvýchodná, přesto kapitulaci odmítal.
Autor: Profimedia.cz
Velitel 6. armády polní maršál Friedrich Paulus se vzdal 31. ledna 1943. V zajetí se stal Hitlerovým kritikem a po válce žil v NDR. V roce 1957 zemřel v Drážďanech ve svých 66 letech.
Autor: Profimedia.cz
Bitva u Stalingradu si v řadách německé armády a jejích spojenců vyžádala přes 800 000 mrtvých, zraněných či zajatých. Obrovské ztráty utrpěli také Rusové. Počet mrtvých, zraněných či nezvěstných překročil jeden milion.
Autor: Profimedia.cz