Stalin svoje oběti nejprve namaloval

  • 1
Karikaturní kresby, které potvrzují sadistické sklony sovětského diktátora Josifa Stalina, objevil nedávno ruský historik Boris Ilizarov. V monografii "O historickém obrazu, historickém prostoru a vyvrhelech dějin" přináší dokumenty ze státních archívů, jež jsou popsány a pomalovány Stalinem. Na obrázcích jsou jeho spolupracovníci, kteří byli později popraveni.

Podle Ilizarova, který je členem Ruské akademie věd, Stalin kreslil postavičky svých potenciálních obětí velmi dovedně. Zobrazil také způsob mučení, který měl patrně zažitý.

Na jedné kresbě z roku 1930 je ztvárněn tehdejší ministr financí Nikolaj Brjuchanov, který byl kritizován kvůli problémům s ekonomikou. Na obrázku je nahý muž pověšený za genitálie.

Ke kresbě je připojen lístek, na němž bylo Stalinovou rukou napsáno: "Členům politbyra: Za veškeré nynější a budoucí hříchy pověsit Brjuchanova za koule. Když koule vydrží, považovat jej za zproštěného viny, stejně jako u soudu; když nevydrží, utopit jej v řece. I. St."

Pod kresbou je popisek: "Narkomfin (lidový komisař financí) - druhý den po zkoušení.

Stalina mohly inspirovat zážitky mučení z dětství
Ilizarov soudí, že kresby odrážejí Stalinovy zážitky z dětství. Je o něm známo, že pozoroval veřejné popravy a hodně o nich četl. Podobné mučení, jakému chtěl vystavit Brjuchanova, mohl prý Stalin vidět v gruzínské obci Gori, kde se narodil a vyrůstal. Chlapci se tam prý takto 'bavili' při popravě kocoura, čemuž budoucí vůdce mohl buď přihlížet, nebo se i účastnit.

Obrázek podle archívních záznamů velmi pobavil členy politbyra, včetně Brjuchanova. Postavička do jisté míry připomíná kocoura; obličej ovšem nezapře ministrovy rysy.

"Za určitých okolností se sadismus mladistvých obrozuje v duši dospělých..., přináší radost a štěstí strašlivé existence díky mučení a vraždám. Moc, kterou měl Stalin, mu poskytovala prostor, aby se touto radostí opájel," píše v týdeníku Index Ilizarov.

Historik se domnívá, že právě z toho pramení Stalinova záliba v 'žertech' a psychologických hrátkách s potenciálními oběťmi.

Brjuchanov byl popraven na Stalinův rozkaz zhruba deset let poté, co ho vůdce zesměšnil ve své karikatuře. Není však známo přesné datum, ani jakým způsobem se poprava konala. V roce 1956, tři roky po Stalinově smrti, byl rehabilitován.

Na další kresbě je obličej muže, který by podle Ilizarova mohl patřit Grigoriji Zinovjevovi, Lvu Trockému, nebo Nikolaji Bucharinovi. Kresba vznikla na zasedání politbyra v roce 1923, když Zinovjev představoval své teze k činnosti  strany.

"Uplyne celých třináct let, než Zinovjev bude popraven. Vzniká ale dojem, že jeho poprava je předurčena, i když sám Stalin si to možná ani neuvědomoval," napsal Ilizarov. Podle něj kresba je jakýmsi obrazem nepřítele. "Portrét obsahuje rysy lidí, které Stalin nenáviděl. Je vykonán s ohromnou zlostí a nenávistí," píše autor, který nyní připravuje monografii o Stalinovi.

Celkem podle něj bylo nalezeno kolem 500 podobných karikatur, z nichž mnohé se týkaly některých ze zhruba 20 milionů lidí vystavených stalinským represím.

Hnusný démonický Stalin
"Hnusná bytost. Byl chromý a churavý. Levá ruka mu usychala a nemohl ji narovnat. Byl často nastydlý a tudíž se potil. Jeho říše byla: krev, smrad, pochody, miliony lopat, bajonetů, proudy řečí a oceány mrtvol," píše historik, který vydal knihu o Stalinových nemocích.

Podle něj šlo o strašlivou a téměř démonickou postavu, která nicméně zemi učarovala. Autor upozorňuje, že Stalin byl velmi cílevědomý. Narodil se a žil na periférii, měl pouze základní vzdělání a mnoho let strávil ve vyhnanství. Dostal se však do Kremlu, stal se lidovým komisařem a nakonec hlavou státu. Podle Ilizarova zmíněné kresby hodně vypovídají o životě a charakteru jedné z nejkrutějších osobností 20. století i o jejím vlivu na osud země.

"Rusko naříká, ale zároveň jásá, když je mučeno a mrzačeno. Stalin jako nikdo jiný nám otevřel naše tajemství..." uvedl historik.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video