Česká kapela v obci Selenčina ve Volyňské gubernii.

Česká kapela v obci Selenčina ve Volyňské gubernii. | foto: www.toman.estranky.cz

Stalin sebral volyňským Čechům půdu za miliardy, odškodnit teď chtějí od ČR

  • 320
Přes 700 rodin volyňských Čechů usiluje o odškodnění za půdu, kterou jim na území dnešní Ukrajiny vzal Sovětský svaz. Český stát jim však podle premiéra Petra Nečase žádné peníze nevyplatí, protože jej k tomu nenutí žádné právní normy. Někteří z reemigrantů zvažují individuální žaloby.

O odškodnění žádá Občanské sdružení vlastníků pozemků na Volyni, odebraných sovětskou vládou v roce 1939, které zastupuje zhruba 720 rodin.

Jedná se o část potomků Čechů, kteří v druhé polovině 19. století odešli za lepším do Volyně v carském Rusku. Když se po 2. světové válce hromadně vrátili zpátky, za svou půdu - v současné hodnotě několika miliard korun - nic nedostali.

"Cítíme to jako obrovskou křivdu, která by si zasloužila napravit," tvrdí představitel sdružení Miroslav Němec, kterému při příchodu do Československa v roce 1947 bylo patnáct.

"Jejich nároky jsou legitimní, o tom není sporu," říká historik Jaroslav Vaculík z Masarykovy univerzity v Brně, který se tématu volyňských Čechů dlouhodobě věnuje.

Reemigranti z Volyně dostali v 50. letech na základě dohody Československa a SSSR pouze odškodnění za své nemovitosti.

Zemědělskou půdu, která byla pro většinu navrátilců zdrojem obživy, ale Sovětský svaz znárodnil, a proto za ni nezískali nic.

"Od odškodnění se jim ještě odečetl majetek, který tady po návratu dostali, takže fakticky obdrželi velmi málo," podotýká Vaculík.

Česká škola v Selenčině (1914).

Česká národní škola v Selenčině v roce 1914.

Rodina Josefa Vlka na Volyni.

Rodina Josefa Vlka, kterého sovětští komunisté poslali do gulagu.

Podle mluvčího ministerstva financí Radka Ležatky pro poskytnutí dalších náhrad neexistuje žádný právní podklad. "Ani se v současné době nepřipravuje," uvádí mluvčí. Ve stejném duchu odpověděl volyňským Čechům v dopise z konce prosince také Nečas.

Tiskový odbor ministerstva zahraničí doplňuje, že "nulové jsou i možnosti využití mezinárodního práva".

Z Kyjeva odpověď nepřišla

V úvahu přichází možnost, že by český parlament schválil speciální zákon. I proto sdružení vyzývá své členy, aby kontaktovali poslance a senátory ve svém regionu.

"Chceme, aby se k tomu zákonodárci postavili, aby se tato věc hnula z místa. Vím, že nejsou peníze. Možná by se to dalo vyřešit omluvou nebo jen mírným odškodněním," míní Němec.

Sdružení upozorňuje na nároky Čechů z Podkarpatské Rusi, kterým stát přiznal odškodnění v roce 2009. Premiér však uvádí, že se jedná o odlišný případ. Volyňští Češi na rozdíl od krajanů zpod Karpat tehdy nebyli občany Československa a jejich majetek se nenachází na historickém území ČSR.

Bryčkou na svatbu na Volyni.

Nečas volyňským Čechům doporučil, ať se kvůli "narovnání křivd" obrátí na Polsko a nástupnické státy SSSR. "Ukrajina se bude kroutit, že to převzala po SSSR, a ať to dělá Rusko. To zase řekne, že pozemky jsou na Ukrajině," namítá Němec.

Sdružení už v roce 2009 poslalo dopis ukrajinskému prezidentovi Viktoru Juščenkovi. Odpověď ale nepřišla.

Volyňští Češi zatím nemají v plánu podobný krok, jaký učinili Poláci, kteří se v roce 1945 vraceli z Ukrajiny do své domoviny. "Také jim nezaplatili půdu, tak to dali k soudu do Štrasburku a Polsko muselo odškodnit 80 tisíc rodin," podotýká.

Někteří lidé už zvažují podání individuálních žalob. Například rodina, která na Volyni založila dodnes funkční pivovar. "Majetnějším lidem Sověti zkonfiskovali majetek. Rodina za pivovar nic nedostala a snaží se to řešit s Ukrajinou," říká Němec.

Volyňští Češi

V 60. a 70. letech 19. století se přibližně 16 tisíc Čechů přestěhovalo především z ekonomických důvodů do Volyňské gubernie v carském Rusku (dnes tato oblast leží na severozápadě Ukrajiny).

Češi na Volyni zakládali nové obce, věnovali se zejména zemědělství a řemeslům. Díky nim se zvýšila prosperita regionu.

V roce 1921 se Volyň rozdělila mezi SSSR a Polsko. V sovětské části došlo ke kolektivizaci, mnoho Čechů skončilo na nucených pracích na Sibiři. V roce 1939 celou Volyň zabral Sovětský svaz, o dva roky později oblast okupovali Němci.

Nacisté v červenci 1943 v obci Český Malín zavraždili a zaživa upálili 374 Čechů a jejich domy srovnali se zemí. Přes 10 tisíc Volyňských Čechů (včetně několika set žen) za války vstoupilo do československé armády.

Po dohodě Československa a SSSR se v roce 1947 vrátilo do původní vlasti přes 10 tisíc rodin. Volyňští Češi osídlili především vylidněné Sudety. Mnozí posléze čelili komunistickým represím, protože se netajili svými negativními zkušenostmi ze SSSR.

První vlak s Volyňskými Čechy, kteří se po válce vraceli ze SSSR, přijel 8. února 1947 na nádraží do Žatce.

První vlak s Volyňskými Čechy, kteří se po válce vraceli ze SSSR, přijel 8. února 1947 na nádraží do Žatce.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video