Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stalin diktátor i génius. Nová kniha mapuje přepisování dějin a učebnic

  19:56aktualizováno  19:56
Učebnice z roku 1937 představovaly českým školákům Stalina jako diktátora, o devět let později už jako geniálního vůdce. Po vzniku Československa zase kantoři příliš nemluvili o Rakousku. Kniha Dějiny ve škole - škola v dějinách zmapovala, jak se učil ve 20. století dějepis a jak moc ho ovlivňovaly politické poměry.

Stalinisté na Rudém náměstí v Moskvě (21.11. 2009). Ilustrační foto | foto: AP

Knihu tvoří příspěvky z loňské stejnojmenné konference o dějinách českého školství a výuky dějepisu. Otázka, jak ve školách učit dějiny, je totiž stále aktuální (čtěte také Za socialismu bylo líp, věří i středoškoláci).

"Chceme ukázat, jak významná je výuka dějepisu na školách, že to není jen vyučování dat, ale důležitý je i podtext, a také to, že v minulosti byl dějepis zneužíván různými režimy," uvedla Markéta Pánková, ředitelka Pedagogického muzea J. A. Komenského, které publikaci vydalo.

Pro osmou třídu bylo stanoveno: učivo do roku 1526 budiž omezeno na výklad dějin zemí československého státu. Dějiny panství rakouského probírány buďtež ze stanoviska osvobozených Čech.

V knize se můžeme dočíst o výuce dějepisu v období světových válek nebo za komunistického režimu. Například z učebních plánů z roku 1919 lze vyčíst, jakou váhu přisuzovalo tehdejší Ministerstvo školství a národní osvěty výuce historie v době, kdy vzniklo samostatné Československo.

"Pro osmou třídu bylo stanoveno: Učivo do roku 1526 budiž omezeno na výklad dějin zemí československého státu. Dějiny panství rakouského probírány buďtež ze stanoviska osvobozených Čech," cituje z učebních plánů Mirek Němec z katedry germanistiky Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Rychle vypracované osnovy dokládají tehdejší náladu shrnutou pod heslem "odrakouštění", upozorňuje Němec. To se ale postupně měnilo a od školního roku 1933/34 se má klást, jak praví učební plány, větší důraz na "dějiny kultury" a jsou tam zahrnuty už i rakouské a německé dějiny. Patrný je také posun k výchově k humanitě.

V kapitole zaměřené na středoškolské učebnice dějepisu za první republiky se zase píše, že české dějiny jsou v té době často připomínány v souvislosti s protivníky Rakouska-Uherska, a to především Ruska.

"Když se ruským vojskům dařilo postupovat dopředu, tvůrci učebnic píší o růstu či oživení českých nadějí. Podle postupu se mohlo usuzovat, že Rusové přijdou do českých zemí nebo na Slovensko. (...) Nechybí ani zprávy o proklamacích knížete Nikolajeviče slibující Čechům a Polákům svobodu. Při nepříznivém vývoji pro Rusko se autoři vyjadřují, že se naděje obrátily v těžký zármutek," píše Václav Zdráhal z Muzea Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech.

V učebnicích se také podle Zdráhala projevuje idealistické nazírání na motiv USA ke vstupu do války, když se uvádí jako důvod snaha o zajištění ochrany lidských práv. "Přes jednostrannost v některých směrech poskytují (prvorepublikové učebnice) objektivnější pohled, než nabízely k období 1914-1918 učebnice po roce 1948," uzavírá Zdráhal.

Za komunismu byl dějepis klíčový

Jak se kdysi učilo, respektive jak se mělo učit, lze vyčíst také z pedagogických časopisů, na něž se zaměřuje kapitola pojednávající o první polovině 50. let. Tehdy se výuka dějepisu na školách stala pod taktovkou komunistické strany jedním z nejideologičtějších předmětů a celé školství se muselo pomocí něho přibližovat sovětskému vzoru.

(...) To vše bylo zatlačeno třetím tématem, vyzdvihováním práce vesnických učitelů, kteří měli jako správní intelektuálové ze své důležité pozice na vsi především všechny přesvědčit ke vstupu do JZD.

"Časopisy pro výuku dějepisu zohlednily v průběhu první poloviny 50. let 20. století tři hlavní témata své doby. Jedním z nich bylo zapojení tzv. polytechnického vyučování (osvojování si technických a řemeslných dovedností, pozn. red.), druhým problémy s propadáním žactva. To vše bylo zatlačeno třetím tématem, vyzdvihováním práce vesnických učitelů, kteří měli jako správní intelektuálové ze své důležité pozice na vsi především všechny přesvědčit ke vstupu do JZD," upřesňuje Dana Bimková z Filozofické a Pedagogické fakulty UK.

Kniha končí tím, jak se ve škole učí dnes. Učitelka dějepisu na Gymnáziu v Uherském Hradišti Miroslava Poláková ve svém příspěvku mimo jiné vyzdvihuje orální historii a to, aby se studenti co nejvíce setkávali s pamětníky (čtěte také S medailí musel do Jáchymova, teď hokejista učí školáky o zlu komunismu).

"Současná generace maturantů je zřejmě definitivně poslední, která má ještě možnost setkat se skutečnými hrdiny druhé světové války, a nejenom s nimi, ale i s lidmi, kteří válku prostě jenom prožili," zdůrazňuje Poláková.

JAK EDUARD ŠTORCH PŘEPISOVAL UČEBNICE

V knize najdeme i kapitolu o Eduardu Štorchovi. Autor známé knihy Lovci mamutů (k úspěchu jí pomohly i ilustrace Zdeňka Buriana), byl nejen spisovatelem, ale i učitelem, který bojoval za reformu dějepisu. Poukazoval na to, co se řeší i dnes, tedy aby se děti nebiflovaly ve škole pouze data a fakta, ale aby se učily v souvislostech. Štorch je zároveň i autorem učebnic, mimo jiné i Pracovní učebnice dějepisu (společně s Karlem Čondlem). Josef Märc z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně, který kapitolu napsal, porovnal, co se v učebnici psalo v roce 1937 a co ve vydání roce 1946.

Původní text o vývoji v sovětském Rusku:
Tento hospodářský převrat byl provázen nesmírnými těžkostmi, krveproléváním, hrozným hladem a nouzí, ježto se dál překotně. Ale v plánu se neústupně postupovalo, i když po Leninově smrti (1924) se stal diktátorem Gruzínec Josef Stalin. Ruští komunisté poznali, že jejich naděje na převrat v celém světě byla mylná, a věnovali se uspořádávání své vlastní říše, aby z ní učinili silný komunistický stát.

Upravený text:
Tento hospodářský převrat byl provázen nesmírnými těžkostmi. Ale v plánu se neústupně postupovalo, i když po Leninově smrti (1924) se stal vůdcem SSSR Gruzínec Josef Stalin. Ruští komunisté věnovali se pak za geniálního jeho vedení s jedinečnou houževnatostí uspořádání veliké sovětské říše, aby z ní učinili silný komunistický stát.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Předseda Pirátů Ivan Bartoš během proslovu v pražském volebním štábu strany....
Volby v kostce: Piráti na vrcholu, snící ODS a pád Zelených či Realistů

Česko má za sebou další volební klání. Do Sněmovny se nakonec dostalo rekordních devět stran. Značný dopad budou mít výsledky ale i na politická uskupení,...  celý článek

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se raduje z vítězství ve volbách do Poslanecké...
Máme blízko k ODS, hnutí STAN i Pirátům, rozkrývá své plány Babiš

Šéf ANO Andrej Babiš už nechce vládu, jako je ta stávající, ve které sedí tři strany. To by považoval za ztrátu času. „My máme blízko k ODS, ke hnutí STAN i k...  celý článek

Předseda ODS Petr Fiala oslavuje zisk více než 11 procent hlasů ve volbách do...
Pravda a láska prohrály? Blogeři komentují volby

Jak interpretovat volební výsledky? Proč utrpěla ČSSD tak drtivou porážku? A jak se pravděpodobně zformuje vládní koalice? Přečtěte si, co si o tom myslí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.