Nařízení se začalo uplatňovat 5. srpna 1937 a oficiálně se represe měly týkat „bývalých kulaků, kriminálníků a dalších antisovětských elementů“. Mezi oběťmi však bylo také mnoho intelektuálů, spisovatelů a umělců.
Sovětský diktátor Josif Stalin svým nařízením zavedl systém takzvané „trojky“, kdy místní hodnostáři získali pravomoci rozhodovat o osudu údajných nepřátel režimu. Konkrétně mohli šéf místní tajné policie (NKVD), tajemník místního výboru komunistické strany a oblastní prokurátor odsoudit bez soudu k dlouholetému vězení nebo k smrti bývalé kulaky, bělogvardějce, carské funkcionáře, zástupce církví či údajné špiony.
Perzekuce se měla týkat i jejich rodinných příslušníků. Rozkaz 00447 předpokládal dva druhy trestů: internaci v táborech či vězeních na dobu osmi až deseti let nebo popravu. Pro každý region a republiku byly dokonce stanoveny kvóty.
Represe rozpoutal Stalin naplno již po 17. sjezdu komunistické strany v roce 1934, kdy při tajné volbě generálního tajemníka dostal populární Sergej Kirov více hlasů než on. Stalin to tak nenechal a výsledky voleb zmanipuloval. Ze 139 členů a kandidátů ústředního výboru zvolených na tomto sjezdu jich bylo později 98 zastřeleno; stejnou čistku provedl Stalin i mezi hlasujícími delegáty tohoto „sjezdu vítězů“.
Ve stejném roce byl zabit Kirov, na jehož vraždě se Stalin podle historiků nesporně podílel a jehož smrti využil i k likvidaci protivníků, možných nositelů odlišných názorů, ale hlavně k vytvoření atmosféry strachu. Ta postupně zahltila všechny aspekty života v zemi.
Symbolem Stalinských „čistek“ se kromě rozkazu 00447 staly hlavně tři takzvané moskevské procesy s údajnými nepřáteli státu. Podle odtajněných sovětských archivů zatkla NKVD během let 1937 a 1938 asi 1,5 milionu lidí, z nichž bylo přes 680 tisíc zastřeleno. Podle některých odhadů byl počet obětí „čistek“ ještě vyšší. Odhady počtu obětí celé Stalinovy hrůzovlády se pohybují od deseti až do 40 milionů.
Sovětský diktátor Josif Stalin na dobových záběrech:
5. března 2015 |
