Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rozkaz 00447 zahájil masové vyvražďování. Stalinovy čistky vrcholily

  17:18aktualizováno  17:18
Před osmdesáti lety podepsal tehdejší lidový komisař vnitra Sovětského svazu Nikolaj Ježov rozkaz číslo 00447, jímž vyvrcholila nejkrutější fáze masového vyvražďování politických a třídních nepřátel sovětského režimu. V následujících dvou letech bolševici povraždili přes 680 tisíc lidí.

Josif Stalin a Nikolaj Bucharin. Přestože byl Bucharin Stalinův přítel, diktátorovi se znelíbil a stal se jednou z nejznámějších obětí čistek. | foto: ČTK

Nařízení se začalo uplatňovat 5. srpna 1937 a oficiálně se represe měly týkat „bývalých kulaků, kriminálníků a dalších antisovětských elementů“. Mezi oběťmi však bylo také mnoho intelektuálů, spisovatelů a umělců.

Sovětský diktátor Josif Stalin svým nařízením zavedl systém takzvané „trojky“, kdy místní hodnostáři získali pravomoci rozhodovat o osudu údajných nepřátel režimu. Konkrétně mohli šéf místní tajné policie (NKVD), tajemník místního výboru komunistické strany a oblastní prokurátor odsoudit bez soudu k dlouholetému vězení nebo k smrti bývalé kulaky, bělogvardějce, carské funkcionáře, zástupce církví či údajné špiony.

Fotogalerie

Perzekuce se měla týkat i jejich rodinných příslušníků. Rozkaz 00447 předpokládal dva druhy trestů: internaci v táborech či vězeních na dobu osmi až deseti let nebo popravu. Pro každý region a republiku byly dokonce stanoveny kvóty.

Represe rozpoutal Stalin naplno již po 17. sjezdu komunistické strany v roce 1934, kdy při tajné volbě generálního tajemníka dostal populární Sergej Kirov více hlasů než on. Stalin to tak nenechal a výsledky voleb zmanipuloval. Ze 139 členů a kandidátů ústředního výboru zvolených na tomto sjezdu jich bylo později 98 zastřeleno; stejnou čistku provedl Stalin i mezi hlasujícími delegáty tohoto „sjezdu vítězů“.

Ve stejném roce byl zabit Kirov, na jehož vraždě se Stalin podle historiků nesporně podílel a jehož smrti využil i k likvidaci protivníků, možných nositelů odlišných názorů, ale hlavně k vytvoření atmosféry strachu. Ta postupně zahltila všechny aspekty života v zemi.

Symbolem Stalinských „čistek“ se kromě rozkazu 00447 staly hlavně tři takzvané moskevské procesy s údajnými nepřáteli státu. Podle odtajněných sovětských archivů zatkla NKVD během let 1937 a 1938 asi 1,5 milionu lidí, z nichž bylo přes 680 tisíc zastřeleno. Podle některých odhadů byl počet obětí „čistek“ ještě vyšší. Odhady počtu obětí celé Stalinovy hrůzovlády se pohybují od deseti až do 40 milionů.

Sovětský diktátor Josif Stalin na dobových záběrech:

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ruský opoziční předák Alexej Navalný otevřel v Petrohradu kancelář svého...
Evropský soud nakázal Rusku odškodnit Navalného za procesní vady

Evropský soud pro lidská práva nařídil v úterý Rusku, aby vyplatilo opozičníkovi Alexeji Navalnému a jeho bratru Olegovi přibližně 76 tisíc eur (asi dva...  celý článek

U Madridu se zřítila stíhačka F18. Pilot zahynul
U Madridu se krátce po startu zřítila armádní stíhačka, pilot zahynul

U Madridu se v úterý před polednem zřítil stíhací letoun F-18 španělské armády. Při neštěstí, které se stalo krátce po startu z letecké základny, zahynul...  celý článek

HMS Sheffield po zásahu argentinské rakety (4. května 1982)
Káva, nuda a fascinace raketou. Britové odtajnili zkázu lodi u Falkland

Archivy Britského královského námořnictva vydaly po 35 letech svědectví o zkáze torpédoborce HMS Sheffield. Ten se potopil po zásahu raketou během války...  celý článek

Grafton Recruitment Praha
MZDOVÁ ÚČETNÍ

Grafton Recruitment Praha
Liberecký kraj
nabízený plat: 18 000 - 35 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.