Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stalin zvažoval federaci Rakouska s ČSR. Nakonec Vídni daroval nezávislost

  8:01aktualizováno  8:01
Obnovení nezávislého Rakouska po 2. světové válce je výsledkem vůle tehdejšího Sovětského svazu. Ruská historička Olga Pavlenkovová pak připomněla, že Kreml přitom až do léta 1943 zvažoval i možnou federaci Rakouska s některou ze zemí v regionu, například s Československem.

Stalin prosazoval nezávislé Rakousko, federaci s ČSR odmítal. Ilustrační snímek | foto: Academia

Sovětský ministr zahraničí Vlačeslav Molotov ještě v roce 1942 jednal s československým exilovým prezidentem Edvardem Benešem o federaci Rakouska, Československa a Polska. Beneš byl ale podle Pavlenkovové proti projektu, neboť nesouhlasil se silnou rakouskou pozicí v takovém svazku.

Rakouskou budoucností se zabýval i Západ. Spojené státy se zaměřily spíše na německou otázku, proto má většina plánů britské kořeny. Jednou z myšlenek bylo i vytvoření spolkového státu spojením rakouských zemí s Bavorskem, případně s Bádenskem-Württemberskem. Obě zmíněné země však zůstaly součástí Německa.

"Stalin ale řekl ne: Německo se musí rozdělit, ale Rakousko samotné zůstane," řekl Karner o plánech začlenit Rakousko do širší spolkové země. Sovětský diktátor totiž nechtěl v regionu vytvořit žádnou obdobu Rakouska-Uherska, protože nakonec počítal s "ruskou předzahrádkou". "Tato Mezievropa měla být pod ruským vlivem, a to by Rakousko narušilo," uvedl rakouský historik Stefan Karner u příležitosti nadcházejícího 70. výročí podpisu takzvané moskevské deklarace.

Moskevská deklarace, kterou 30. října 1943 podepsaly Sovětský svaz, USA a Británie, se skládá ze čtyř částí. První obsahuje společnou deklaraci zmíněné trojice mocností a Číny, že budou do bezpodmínečné kapitulace pokračovat ve válce proti Německu, Itálii a Japonsku.

Druhá se týká obnovy demokratické Itálie. Třetí část označuje anšlus Rakouska, tedy jeho připojení k Německu v březnu 1938, za neplatný a předpokládá demokratickou obnovu země. Poslední oddíl se zabývá nacistickými válečnými zvěrstvy, jejichž pachatelé by se měli zodpovídat v zemích, kde zločiny spáchali.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek (vpravo) a ministr pro odchod...
Ministr pro brexit Davis jednal se Zaorálkem. Řešili práva Čechů v Británii

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek na jednání s ministrem pro odchod Velké Británie z Evropské unie Davidem Davisem zopakoval české priority pro uspořádání...  celý článek

Demonstrace proti soudní reformě v Krakově (24. července 2017)
Polský prezident Duda podepsal třetí ze zákonů soudní reformy

Polský prezident Andrzej Duda v úterý podepsal jeden z trojice zákonů nedávno schválených parlamentem, které jsou součástí reformy polské justice, kritizované...  celý článek

Jedna z turbín už je usazena na plováku. Do konce července ji doplní další...
Budoucnost čisté energie? U Skotska roste první plovoucí větrná elektrárna

U břehů Skotska začala výstavba vůbec první plovoucí větrné farmy na světě. Unikátní systém umožňuje umístit větrné turbíny do míst, kde je moře příliš hluboké...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.