Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stalin zvažoval federaci Rakouska s ČSR. Nakonec Vídni daroval nezávislost

  8:01aktualizováno  8:01
Obnovení nezávislého Rakouska po 2. světové válce je výsledkem vůle tehdejšího Sovětského svazu. Ruská historička Olga Pavlenkovová pak připomněla, že Kreml přitom až do léta 1943 zvažoval i možnou federaci Rakouska s některou ze zemí v regionu, například s Československem.

Stalin prosazoval nezávislé Rakousko, federaci s ČSR odmítal. Ilustrační snímek | foto: Academia

Sovětský ministr zahraničí Vlačeslav Molotov ještě v roce 1942 jednal s československým exilovým prezidentem Edvardem Benešem o federaci Rakouska, Československa a Polska. Beneš byl ale podle Pavlenkovové proti projektu, neboť nesouhlasil se silnou rakouskou pozicí v takovém svazku.

Rakouskou budoucností se zabýval i Západ. Spojené státy se zaměřily spíše na německou otázku, proto má většina plánů britské kořeny. Jednou z myšlenek bylo i vytvoření spolkového státu spojením rakouských zemí s Bavorskem, případně s Bádenskem-Württemberskem. Obě zmíněné země však zůstaly součástí Německa.

"Stalin ale řekl ne: Německo se musí rozdělit, ale Rakousko samotné zůstane," řekl Karner o plánech začlenit Rakousko do širší spolkové země. Sovětský diktátor totiž nechtěl v regionu vytvořit žádnou obdobu Rakouska-Uherska, protože nakonec počítal s "ruskou předzahrádkou". "Tato Mezievropa měla být pod ruským vlivem, a to by Rakousko narušilo," uvedl rakouský historik Stefan Karner u příležitosti nadcházejícího 70. výročí podpisu takzvané moskevské deklarace.

Moskevská deklarace, kterou 30. října 1943 podepsaly Sovětský svaz, USA a Británie, se skládá ze čtyř částí. První obsahuje společnou deklaraci zmíněné trojice mocností a Číny, že budou do bezpodmínečné kapitulace pokračovat ve válce proti Německu, Itálii a Japonsku.

Druhá se týká obnovy demokratické Itálie. Třetí část označuje anšlus Rakouska, tedy jeho připojení k Německu v březnu 1938, za neplatný a předpokládá demokratickou obnovu země. Poslední oddíl se zabývá nacistickými válečnými zvěrstvy, jejichž pachatelé by se měli zodpovídat v zemích, kde zločiny spáchali.

Autoři: ,


Témata: Podpis


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.