Mnohé děti do škol nemohou, scházejí jim základní hygienické návyky. (ilustrační snímek)

Mnohé děti do škol nemohou, scházejí jim základní hygienické návyky. (ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Neumí splachovat, neznají barvy. Stále více dětí plní přípravné třídy

  • 115
Celá šestina potenciálních školáků v Moravskoslezském kraji neusedla do lavic, na dva tisíce dětí mají každý rok odklad. Čím dál víc ale plní takzvané přípravné třídy, kde se učí jazyku i hygieně. Držet tužku, poznávat barvy, mýt si ruce před jídlem. Z rodiny to neznají.

Vítají se ráno v kruhu. Písničkou, pozdravem, sdělením aktuálních zážitků. Pak se každý věnuje své činnosti. Učí se držet tužku, poznávat barvy, splachovat záchod, mýt si ruce, komunikovat s okolím. Je jim už šest let, ale chybí jim návyky, které ve škole potřebují.

"Přípravky máme narvané, dětí nám rok od roku přibývá. Aktuálně jich máme šedesát," říká zástupkyně ředitele karvinské ZŠ Družby Ludmila Večerková. Škola jako jedna z prvních přípravnou třídu před deseti lety otevřela. Program je určený pro děti ze sociálně vyloučených skupin.

Přípravné třídy

Připravují znevýhodněné děti k bezproblémovému začlenění ve škole, mají předejít jejich neúspěchům. Platí přísná kritéria výběru - je potřeba doporučení psychologů, lékaře, školského poradenského zařízení.

Zákonný zástupce dítěte musí o umístění požádat. Nejvíce dětí do přípravek chodí v Ostravě a Karviné.

Nikdy nechodily do školky a rodina jim neumí dát základ, s nímž by si ve škole vystačily.

"Devadesát devět procent takových dětí nezvládne hned první třídu. Už to je prvním krokem k tomu, že nedosáhnou ani základního vzdělání," říká Večerková. Děti ze sociálně vyloučených rodin bez přípravy nemají šanci uspět. Nastoupí do školy a po pár měsících se vracejí domů.

Přípravných tříd v kraji přibývá. V Karviné je další na ZŠ Cihelní, v Havířově jsou na třech a v Ostravě dokonce na osmi školách. Předloni třídu otevřeli v Opavě a loni ve Frýdku-Místku. V Bruntále se o jejich vzniku právě jedná. Přesto tam chodí jen část dětí, které by to potřebovaly. "Naprostá většina obývá problémové oblasti," uvádí mluvčí Karviné Šárka Swiderová.

Šestiletých, které nemají základní sociální a hygienické návyky, v Moravskoslezském kraji přibývá nejen kvůli sestěhovávání sociálně slabých z celé republiky. Například podle ředitele karvinské základní školy v Cihelní ulici Zdeňka Jelínka hraje roli i legislativa.

"Problém vzniká už v mateřinkách, kam Česko nemá dobře nastavenou povinnou docházku. I když dítě nastoupí až do předškolního ročníku ve školce, má velký handicap. Není schopné zvládnout to, co ostatní. Znamená to pro něj velký stres," říká ředitel.

S vysokým počtem dětí, které nezvládají první třídu, se musela vyrovnat i Církevní ZŠ a MŠ Přemysla Pittra v Ostravě-Přívoze. Jako církevní škola ze zákona přípravnou třídu mít nemůže.

"V minulosti jsme dávali hodně dodatečných odkladů, děti neměly úchop tužky, nepoznaly barvy. Ale nepomohlo to, děti nenastoupily do žádného předškolního zařízení a po roce přišly k zápisu a nic se nezměnilo," říká ředitelka Soňa Tarhoviská.

Potíže škola řeší individuálním přístupem. "Zůstávají v první třídě a jednotlivě se jim věnujeme. Některé se podaří nastartovat," dodává ředitelka. Některé rodiče se jí taky podaří přesvědčit, aby své děti dali do školky, kterou při škole mají.

V Ostravě tvoří děti v přípravkách necelých dvacet procent všech dětí s odkladem. Do přípravných tříd osmi tamních základních škol chodí asi stovka žáků. Odklad má každoročně zhruba pět set malých Ostravanů. V Havířově tvoří zhruba třetinu, do přípravek tam nastoupilo 39 žáků, počty odkladů se za rok pohybují kolem stovky. A třeba ve Frýdku-Místku zhruba 25 procent: v přípravce mají 15 dětí, o odklad požádalo šest desítek dětí. V průměru v kraji odklad dostává 17 procent šestiletých dětí.

Názory odborníků, zda je to moc, či málo, se různí. Třeba dětská psycholožka Ludmila Mrkvicová odklady nezatracuje. "Raději dítěti začátek školy odložit, než aby šlo nepřipravené. Nejde jen o rozumové schopnosti, musí být i citově a sociálně zralé," říká.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video