"Na svou finanční budoucnost se tak dívají nejen dnešní senioři, ale nadpoloviční většina (54 procent) lidí z celého vzorku oslovených. A to jsou lidé od osmnácti do pětaosmdesáti let," vysvětlil Sak.
Právě tento černý pohled lidí sociologa nejvíce překvapil. "Přitom když měli titíž lidé zhodnotit, co pro ně znamená stáří, největší část (46 procent) řekla, že jde o normální součást života. A jen naprostá menšina – dvanáct procent lidí – míní, že je to hrozba, z níž mají strach," popsal.
Ještě před čtyřmi lety obdobný průzkum sdružení Život 90 dopadl jinak: ekonomické obavy a strach z nedostupnosti zdravotní péče nebyly pro seniory tématem číslo jedna. "Vypadá to spíš jako výsledek toho, co dělají politici – neřeší důchodovou reformu, ale baví se o tom, jak je nutné platit za zdraví. Není divu, že se pak řada lidí bojí," říká předseda sdružení Jan Lorman.
Že v tom je skutečně spíše strach než reálné nesnáze, dokládají i nová statistická data. Průměrný důchod v Česku je 9 985 korun a do konce roku má překročit hranici 10 tisíc. Přičemž veškeré výdaje na zdraví včetně léků, které kupují dobrovolně, dělají u důchodců bez jedné koruny v průměru čtyři sta korun měsíčně.
Celkem 35 procent seniorů polyká až šest pilulek denně. Přitom 76 procent seniorů ví, že může lékaře požádat o levnější variantu léku nebo o lék zcela bez doplatku. Udělá to jen každý druhý.
Naštěstí senioři budou mít zřejmě šanci svou budoucnost ovlivnit. "Téměř polovina populace je přesvědčena, že senioři získají vliv coby voliči a že politické strany budou muset dělat politiku, která respektuje staré lidi a jejich potřeby," říká Petr Sak.
Kvalita péče vzrůstá, je ale problém se k ní dostat
Když měli senioři porovnat svůj život s tím, jak to bylo před dvaceti lety, viděli velký rozdíl mezi tím, jak je péče kvalitní, a tím, jak snadno se k ní dostanou. "Zatímco kvalitu péče dali hned za možnost cestování do čela žebříčku jako pozitivum dnešní doby, šance dostat se k této péči skončila na opačném konci," popisuje sociolog.
ČEHO SE BOJÍTE
|
Jan Lorman, zakladatel občanského sdružení Život 90, se dívá do budoucnosti s optimismem. "Věřím, že politici pod hrozbou demografické křivky důchodovou reformu konečně dokončí. Ale je pravda, že zatím raději řeší americký radar či jadernou energetiku než to, jak se má jejich brzy největší voličská základna," říká.
A že je reforma nezbytná, to jasně naznačují i včera zveřejněné statistické údaje České správy sociálního zabezpečení. V prvních šesti měsících letošního roku vzrostl počet českých důchodců o 20 tisíc. Počet lidí, kteří na penze přispívají, naopak poklesl; v červnu bylo plátců pojištění o 30 tisíc méně než v prosinci loňského roku.
Seniorům se líbí cestování
Mezi seniory z výzkumu však nejsou jen pesimisté. Když porovnávali život generace svých rodičů a svůj, jsou šťastni především z možnosti cestovat. "Byla jsem v Rakousku, Německu, Itálii, Francii, Egyptě a ještě bych ráda viděla Řecko," vypočítává jedenasedmdesátiletá důchodkyně Anna Boleloucká.
Má téměř přesně průměrný důchod 9 800 korun, přesto jezdí po světě. "Je to něco, co jsme si moje máma ani já před dvaceti lety nemohly dovolit. Ale je pravda, že si to platím z celoživotních úspor," dodává.
A padl i další mýtus spojený se stářím: že senioři a moderní technika nejdou dohromady. "Hned na třetím místě v tom, z čeho mají největší radost, senioři psali techniku. Řada z nich se prostě bez počítače a internetu neobejde," dodává Petr Sak.
RECEPTY POLITICKÝCH STRANODS Co strana slibuje Pohled MF DNES ČSSD Co strana slibuje Pohled MF DNES KDU-ČSL Co strana slibuje Pohled MF DNES TOP 09 Co strana slibuje Postoj MF DNES |