Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stále víc dětí volí gymnázia

  22:43aktualizováno  22:43
Přijímací zkoušky na střední školy včera potvrdily, že děti a jejich rodiče si představují svou budoucnost jinak, než jak to po nich žádá stát. Zájem o studium na víceletých gymnáziích, které chce ministerstvo školství postupně zrušit, neklesl. Naoopak. "Zjistili jsme, že po osmiletých gymnáziích je dnes už větší poptávka než po vysokých školách," připustil poradce ministra školství Jiří Kotásek z Ústavu výzkumu a rozvoje školství. Kotásek vedl tým, jenž sepsal Bílou knihu - předlohu pro reformu školství.

S existencí víceletých gymnázií se v ní do budoucna nepočítá: podle autorů Bílé knihy podporují selekci dětí, což odborníci odmítají. Ministerstvo školství proto už několik let zakazuje ředitelům těchto škol, aby k šesti- a osmiletému studiu přijímali více žáků, než je přibližně deset procent populace.

"Letos budeme moci vzít maximálně třicet dětí, přičemž se jich k nám hlásilo přes čtyřicet, z toho osmadvacet mělo na vysvědčení samé jedničky. Zbytek jednu, maximálně dvě dvojky," posteskl si ředitel malého víceletého gymnázia v Týnu nad Vltavou Karel Hájek.

"Přitom víme, že by na studium mělo téměř každé z nich, a pak ještě řada těch, které si ke zkouškám ani netroufnou." Dvě třetiny dětí z těch, které se včera pokoušely dostat na víceleté gymnázium, budou nakonec zklamané. Dozvědí se jen, že pro příliš velký zájem je škola nemůže přijmout.

Školy odmítají i výborné žáky 
Přes sto dvacet tisíc školáků včera podstoupilo přijímací zkoušky na střední školy. Zejména ti, kteří měli zájem o studium na osmiletých gymnáziích, věděli, že šance na úspěch je menší než poloviční. Stejná situace se opakuje každý rok: zájem o studium na gymnáziích roste, o učňovské obory bez maturity klesá.

Ministerstvo školství však na to nijak nereaguje. A tak zatímco se učiliště doslova perou o každého žáka, gymnázia děti odmítají. "Z našich statistik je patrné, že školáci mají stále větší zájem o úplné střední vzdělání. Na gymnáziích studovalo ještě před jedenácti lety zhruba sto tisíc dětí, letos už téměř sto čtyřicet tisíc," uvedl ředitel Ústavu pro informace ve vzdělávání Pavel Zelený.

Výsledek je ten, že zejména gymnázia s dobrou pověstí jsou naplněna k prasknutí. "Hrozně bychom si přáli přijmout více dětí, ale opravdu to nejde. Naše kapacita je 'jen' šest set žáků, více tu mít nemůžeme," říká ředitel čtyř- a osmiletého Gymnázia Jana Keplera v Praze Jiří Růžička.

Do prvního ročníku čtyřletého studia se k němu letos přihlásilo skoro třikrát více dětí, než bude moci přijmout. "Je mi to nesmírně líto. Vím totiž, že naprostá většina zájemců jsou opravdu dobří žáci.

Musím odmítat i ty, kteří mají na základní škole samé jedničky." Hrozba neúspěchu nutí děti vybírat si podle toho, kam mají větší šanci se dostat. "Letos se nám přihlásilo mnohem méně dětí než vloni. To byl zájem vyšší, a děti proto měly letos obavy, že nemají šanci. Raději se rovnou hlásily jinam," podotkla ředitelka Matičního gymnázia v centru Ostravy Alena Bačová.

"Je opravdu hrozné nutit žáky a rodiče takhle spekulovat. Nikdo by neměl dětem bránit, aby šly na školu, kterou chtějí," dodává ředitel víceletého Gymnázia v Týnu nad Vltavou Karel Hájek.

Proč tedy ministerstvo školství neotevře více čtyřletých gymnázií a nepovolí kvóty, kterými sešněrovalo přijímání na víceletá gymnázia? "Protože na to, abych tlačil všechny studenty na všeobecné vzdělání gymnaziálního nebo podobného typu, bych potřeboval nesrovnatelně více peněz než tento stát má," řekl před časem ministr školství Eduard Zeman.

Na ministerstvo navíc tlačí silná zaměstnavatelská lobby, která usiluje, aby více dětí odcházelo do učňovských škol. Naposledy to potvrdil náměstek ministra Jaroslav Müllner v týdeníku Respekt.

"Zaměstnavatelé usilují vehementně o to, abychom donutili děti nastupovat do učňovských škol. Zeptejte se nadnárodních koncernů, jakou oni mají představu o struktuře absolventů. Když chceme, aby třeba na severní Moravu přišel Philips, musíme se snažit jeho představám vyhovět," zdůvodnil otázku, proč stát neotevře více gymnázií. Česká republika má přitom o polovinu méně gymnazistů, než je v Evropě běžné.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vody je méně. Zákaz odebírání vody platí také pro oblast u osady Pekla poblíž...
Potoky u Varů slábnou, vodohospodáři zakázali brát z nich vodu

Vodohospodáři z Povodí Ohře vyhlásili zákaz používat povrchovou vodu, která napájí zdroj pitné vody, přehradu ve Stanovicích. Lomnický potok i jeho přítoky...  celý článek

Nanesená vrstva v místě, kudy v minulosti protékala řeka Labe v původním korytu.
V trase budoucí D35 jsou až dvoumetrové naplaveniny, přitekly z Krkonoš

Archeologové pracující na výzkumu v trase budoucí dálnice D35 u Opatovic nad Labem zjistili, že kácení stromů v oblasti Krkonoš mělo za následek masivní nánosy...  celý článek

Stavitel Antonín Zavada v ruinách shořelého dřevěného kostela Božího těla v...
Pojišťovna za zničený kostel vyplatí 20 milionů a pomůže s dalšími náklady

Pojišťovna v případě vypáleného kostela v Třinci-Gutech uhradí zřejmě 20 milionů za zničenou stavbu, i náklady spojené s odstraněním trosek, úklidem požářiště...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.