Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stále důležitější mimozemšťané

aktualizováno 
- Třebaže vzhled a složení jak mikroorganismů, tak případně i větších tvorů na vzdálených planetách a měsících může předčit naše nejfantastičtější představy, měly by mít určité společné prazáklady se živočichy a rostlinami pozemskými. Základní prvky, ze kterých se skládá veškerý vesmír a samozřejmě i život, jsou totiž stejné.
To je předpoklad, podle něhož vědci hledají mimozemský život. Byť je velmi obecný, jiná možnost neexistuje - nikdo nemá vědecky podloženou představu, na jakých jiných principech by život v kosmických dálavách mohl fungovat.
TÁPÁNÍ VIKINGŮ
První přímý pokus s pátráním po stopách života udělali američtí vědci v polovině sedmdesátých let, když poslali na povrch Marsu dvě palubní laboratoře Viking. Jejich snahy byly marné - laboratoře nic nenašly.
Avšak někteří biologové se dnes domnívají, že ani nemohly, protože jejich konstruktéři udělali jednu zásadní chybu - nechali zkoumat vzorky půdy v hermetických boxech, ve kterých nezůstala marsovská atmosféra, nýbrž tam vytvořili jiné prostředí.
GENOVÉ APARATURY PŘÍVAŽKEM
Nový přístup se nyní pokoušejí formulovat v Astrobiologickém ústavu, který vznikl letos v červenci jako součást Amesova výzkumného střediska NASA v kalifornském Moffett Fieldu. A vzápětí se tam sešla stovka amerických badatelů všech oborů, aby rokovala o programu výzkumů v tomto směru do roku 2020.
"Pro pátrání po životě kdekoliv ve vesmíru můžeme využít zařízení a techniky vyvinuté ke studiu lidského genomu, tedy ke zjišťování celkového obrazu dědičných vlastností člověka," domnívá se Lynn Harperová, jedna z vedoucích institutu. To je tedy nadějnější přístup než chemické testování půdy Vikingy. Vždyť principy, o které se opírají dědičné vlastnosti, by měly být v biologických objektech vytvořených na bázi uhlíku - ať už se najdou kdekoliv ve vesmíru - stejné.
Aparatury genových výzkumníků mohou být přívažkem jiných složitých experimentů a dají se instalovat na sondách určených k přistání na tělesech sluneční soustavy velmi rychle. Podle Harperová by to bylo například výhodné ke zkoumání Jupiterova měsíce Europa, který je pravděpodobně zčásti pokrytý oceánem ledu.
POHLED PŘI PRŮLETU
Současně musí astrobiologové zlepšovat dosavadní a hledat nové dálkové metody určování života. "Pomocí družic a letadel chceme zpřesňovat příznaky života v naší biosféře, jako jsou přítomnost vody, uhlíku, ozonu a podobně," uvádí další z šéfů institutu Gregory Schmidt.
Na automaty, které se chystají zkoumat tělesa sluneční soustavy, chtějí Američané montovat vcelku jednoduché, a tedy laciné detektory, které by při pohledu na vzdalující se Zemi ukazovaly, podle čeho bychom mohli odhadovat existenci života na podobných planetách.
Prostě jde o to, aby přístroje na palubě sondy mohly už při průletu okolo neznámých planet a měsíců určit, nakolik je naděje, že tam existuje život. Kalifornští specialisté by chtěli mít pokusnou aparaturu na automatu, který má v roce 2003 začít kroužit okolo Europy.
PANSPERMIE NA STANICI ALFA
Vědci by rádi zkoumali některé otázky vzniku, vývoje a rozšiřování života i na chystané mezinárodní kosmické stanici Alfa, která má být úplně smontována v roce 2003.
"Bylo by zajímavé tam zjišťovat, jak se chovají mikroorganismy v prostředí vesmíru," uvažuje Lynn Harperová. Schmidt má další návrh: "S meteory napuštěnými mikroby bychom mohli simulovat jejich průlet ovzduším a dopad na Zemi, abychom zjistili, nakolik je možný přenos života z jedné planety na druhou."
V podstatě jde o ověření teorie panspermie o rozsévání života mikroorganismy, které se toulají mezihvězdným prostorem. Když ji na počátku století vyslovil švédský nositel Nobelovy ceny Svante Arrhenius, všichni se mu vysmáli, ale po padesáti letech ji jiný slavný nobelista Angličan Francis Crick na novém základě vzkřísil.
GENORGOVÉ DO VESMÍRU
Harperová chce přivést do laboratoří další starou, svého času rovněž vysmívanou ideu: "Specialisté by mohli metodami genového inženýrství upravit některé organismy tak, aby lépe snášely podmínky na jiných světech."
Genovou proměnu vybraných organismů tak, aby byly schopny fungovat v kosmickém prostoru a na jiných planetách a měsících, doporučoval už v sedmdesátých letech přední britsko-americký fyzik Freeman Dyson. Nicméně s vytvářením genorgů, jak by se tito tvorové nazývali, budou genetici schopni začít až někdy v příštím století.
PROJEKT POČÁTKY
Všechny tyto práce se rozbíhají v rámci jednoho ze stěžejních úkolů kosmické agentury NASA, stručně nazvaného Project Origins (Projekt počátky), který vznikl z velice logických důvodů před dvěma roky.
V posledním čtvrtstoletí se totiž sbližovaly názory vědců, kteří se zabývají vznikem života na Zemi, a jejich kolegů, kteří pátrají po původu života mimozemského. Nakonec se mnozí shodli na tom, že kořeny veškerého života kdekoliv ve vesmíru jsou stejné, a proto by měli své úsilí sjednotit.
Tohoto úkolu se ujala kosmická agentura, která měla v této oblasti největší zkušenosti a výzkumnou základnu. Američtí badatelé chtějí ve spolupráci s kolegy ze zahraničí získat odpovědi na tři kardinální otázky: Mají ostatní planety život? Jak vznikl život na Zemi? Existuje život mimo náš planetární systém?
Mimozemským životem se dosud zabývalo několik středisek NASA, především Amesovo výzkumné centrum v Kalifornii. Koncepční vládní centrum pro studium života pozemského chybělo. Proto nedávno založila NASA nové pracoviště v Albaně ve státu New York - Specializované středisko výzkumu a výcviku pro studium vzniku života.
ZMĚNÍ ZPŮSOB NAŠEHO MYŠLENÍ
Bádání o vzniku a vývoji života není žádnou akademickou otázkou. Předně bychom měli vědět, odkud zdejší život přišel a kam míří, nakolik jeho další cesty už dnes sami ovlivňujeme anebo můžeme v budoucnosti ovlivnit. Poznání sebenepatrnějších forem života ve vesmíru by mohlo přinést obecnější zákonitosti na vznik, vývoj, případně i možnosti zániku života na Zemi, než jaké známe dnes. Tyto poznatky by mohly bezprostředně ovlivnit pozemský život tak, abychom mohli zvýšit jeho kvalitu, upevnit ho a vyvarovat se jeho zániku.
Přesně to vystihl ředitel NASA Daniel Goldin, když před dvěma roky objasňoval nový projekt kongresmanům: "Cíle výzkumu Origins - nalezení klíče k základním otázkám vesmíru a života v něm - posunou vědu a techniku natolik, že budeme muset přepsat učebnice fyziky, chemie, biologie a možná i historie. Origins je jednou z nejodvážnějších výzev, které NASA dostala, a výsledky by mohly doslova změnit způsob myšlení lidí o vesmíru a o jejich místě v něm."

Organismy na Marsu by mohly mít mnoho podob - tak si jeden z nich představoval americký vědec Carl Sagan před více než třiceti lety

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Francouzští policisté hlídkují u Anglické promenády v Nice, kde ozbrojený řidič...
GLOSA: Hrdlořezové přes kopírák

Za posledních 13 měsíců bylo civilní vozidlo využito k teroristickým útokům na území Evropské unie ve Francii, Německu, Británii, Švédsku a nyní i Španělsku....  celý článek

Libyjská pobřežní stráž odváží migranty, kteří se pokusili překročit...
Migrantům brání v cestě z Libye do Evropy nová skupina, tvrdí agentura

Lodím s běženci mířícími do Evropy brání z Libye vyplouvat nová málo známá skupina. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Činnost organizace je údajně...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.