Je zřejmé, že na jedné lodi jsou nejen obyvatelé západní Evropy a Spojených států, ale také Iráku, Egypta a drtivá většina všech mírumilovných Arabů, kteří se všichni stávají oběťmi nemilosrdného a vykolejeného násilí.
Má-li mít naše odpověď na toto strašné krveprolévání sílu, musíme se opřít o všechnu tuto mnohost a různý původ obětí. Proto učinil Tony Blair velmi důležitou a dobrou věc, když s předními činiteli britské muslimské komunity projednal možnosti společného postupu proti radikálům.
Když jsem se před třemi měsíci sešel v Rijádu v Saúdské Arábii s korunním princem Abdulláhem, vyřkl tato slova: "Řekněte tam u vás v České republice, že muslimové chtějí žít v pokoji, starat se o své děti a rodiny. Řekněte, že chceme žít v míru společně s vámi, stejně jako to chcete vy." Dnes však slova sama o sobě nestačí.
Má-li být náš život vedle sebe a spolu opravdu možný, musí i celý muslimský arabský svět svést zápas s terorem. Musí začít jednat – od školních osnov, výchovy ve školách, aby neexistovaly žádné pochyby, kde arabští politici v konkrétních střetech stojí. Velice oceňuji, že v posledních dnech zasáhly ozbrojené složky palestinské samosprávy proti radikálům při střetech na svém území. To je velmi důležitá zpráva.
Stejnou výzvu představuje současná situace i pro evropské politiky. Po 11. září 2001 bylo hodně odhodlání a závazků, ale jaké jsou výsledky jednání NATO a Evropské unie? Ochota zásadně postoupit v koordinaci zpravodajských služeb je malá. Každý si hlídá to své. Rozvíjení obranné dimenze Evropské unie příliš nepostoupilo.
Odložení ratifikace Ústavní smlouvy znamená, že se v Evropě odkládá také hlubší integrace v oblasti policejní a soudní spolupráce.
Zdálo by se, že nic nemůže být jasnější, než že se Evropa musí spojit v boji proti teroru. Zdálo by se, že jasným pilířem evropské integrace musí být bezpečnost. Praxe však tomu stále neodpovídá. Německý spolkový ústavní soud před několika dny odmítl uznat evropský zatykač na muže podezřelého z podpory terorismu a nařídil jeho propuštění. Dotyčný – podle španělských vyšetřovatelů klíčová osoba Al-Kajdy – je opět na svobodě.
To je ukázka, jak Evropa spolupracuje v boji proti terorismu. Naopak nacionalisté v Unii se spojují v rozhořčeném boji proti eurozatykači.
Zřejmě se chceme bránit každý sám. Zdá se, že máme co činit nejen s nedůvěrou k muslimskému světu, ale i s nedůvěrou k sobě navzájem.
Proto je podstatné, aby se česká vláda nadále stavěla za budování důvěry mezi členskými státy a posilování bezpečnostní integrace Unie. Není nic k smíchu na tom, že premiér chce uspořádat v Česku velké protiteroristické cvičení a předvést, jak jsou záchranáři a naše instituce připraveni chránit životy lidí. Je dobře, že v pražském metru začíná fungovat nový protichemický ochranný systém.My, kdo jsme zvyklí na parodii socialistické civilní obrany, bychom měli brát vážně, že ve spolupráci s Českou televizí vzniká nový dokumentární seriál o tom, jak se chovat při bombovém útoku, havárii chemičky a podobných neštěstích. Všechno to dostává jiný smysl. Ve věku, v němž žijeme, už proti sobě nebudou zřejmě ve válkách stát armády. Nepřítel, kterého není vidět, útočí na naši každodennost, najde si nás i v hotelu na dovolené.
Budeme se muset naučit v takovém světě žít, protože zápas s tímto nepřítelem bude dlouhý.
