Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stal se křesťanem a hrozí mu smrt

  1:00aktualizováno  1:00
Abdul Rahmán, jedenačtyřicetiletý Afghánec, byl muslimem pětadvacet let, než začal pracovat pro křesťanskou humanitární organizaci, která pomáhala jeho krajanům v Pákistánu. Dva roky nato konvertoval ke křesťanství. A dnes, o čtrnáct let později, ho toto rozhodnutí může stát život.
Rahmán před lety prchl z Afghánistánu před občanskou válkou. Ilustrační foto

Rahmán před lety prchl z Afghánistánu před občanskou válkou. Ilustrační foto | foto: Martin StolařMF DNES

Z odpadlictví ho obvinila a nakonec i udala jeho vlastní rodina. Afghánské úřady ho zatkly a stojí před soudem. Za zločin zřeknutí se islámu mu podle afghánských zákonů, vycházejících z islámského práva šaría, hrozí až trest smrti.

To pokud se k islámu odmítne vrátit. Na obranu nešťastníka zatím v Kábulu marně vystupují američtí, němečtí a italští diplomaté. "Je to alarmující signál, který ukazuje pravý stav svobody vyznání v Afghánistánu," vyjádřil se ve středu německý kardinál Karl Lehmann.

Vzdát se islámu může jen šílený
Odpadlictví od islámu je pro pravověrného muslima nepochopitelný a absurdní čin. Své náboženství totiž považují za dokonalé a jakýkoliv "přestup" je v jejich očích cestou zpátky, k "horšímu". A zároveň šílenstvím.

"Myslíme si, že to může být blázen, nenormální člověk," řekl agentuře AP o Rahmánovi vyšetřovatel Sarinvál Zamarí. "Musí ho prohlédnout lékaři. Pokud shledají, že je mentálně nezpůsobilý, nebude trestán," dodal.

Osud Abdula Rahmána vrtá mnoha Zápaďanům hlavou. Faktem je, že šaría je stále součástí afghánského práva včetně trestu smrti za odpadlictví, a to i po přijetí nové ústavy v roce 2004. Na druhou stranu zatím nikdy tak vysoký trest udělen nebyl.

"Případ je krajně znepokojivý," řekl německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. Přední opoziční politik Rainer Brüderle dokonce vyzval vládu, aby v případě, že Kábul nezmodernizuje zákonodárství, přehodnotila pomoc Afghánistánu.

Rahmánovy problémy začaly po návratu z Německa
Abdul Rahmán před lety prchl z Afghánistánu před vleklou občanskou válkou. Stejně jako miliony jeho spoluobčanů. Nějaký čas strávil v pákistánském Péšávaru prací pro humanitární organizaci a pak devět roků žil v Německu.

Problémy začaly, když se v roce 2002 vrátil domů a snažil se získat zpět dvě dcery, které celou dobu byly s jeho rodiči v Kábulu. Ale rodiče mu je vrátit odmítli a otec ho udal, že se zřekl islámu.

"Afghánská prokuratura musela po udání konat. Vyžadují to naše zákony," vysvětlil afghánský ministr hospodářství Amín Farhang. Po otcově udání byl Abdul Rahmán okamžitě zatčen a při prohlídce byla u něho nalezena bible.

Nyní je u soudu – v Afghánistánu je to vůbec první případ tohoto druhu po přijetí nové ústavy v roce 2004. Podle některých pozorovatelů se muž nechtěně stal součástí probíhajícího vnitřního konfliktu mezi náboženskými konzervativci a reformátory o to, jaká forma islámu by v zemi měla převládnout.

"Ústava říká, že náboženstvím Afghánistánu je islám," citoval britský list The Times místního experta na lidská práva. "Zároveň ale také zmiňuje univerzální deklaraci lidských práv. Je to opravdu zapeklitý právní problém," dodal.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vladimir Putin během tradičního poselství v Kremlu (1. prosince 2016)
Kreml oslaví sté výročí bolševické revoluce rozsáhlou amnestií

V Rusku bude vyhlášena nová velká amnestie, kterou Kreml chystá k listopadovému stému výročí bolševické revoluce. Napsal to ruský zpravodajský server Znak a...  celý článek

Chilesaurus, replika kostry dinosaura z roku 2015
Záhada „Frankensteina“ rozluštěna. Dinosaurovi našli místo v rodokmenu

Chilesaurus neboli „Frankenstein“ po dvou letech konečně našel své místo v rodokmenu dinosaurů. Takový je závěr studie britských vědců, kteří neobvykle...  celý článek

Léky proti bolesti na bázi opioidů v lékárně v Ohiu (20. června 2017)
Amerika, národ narkomanů. Epidemii opioidů zažehly farmaceutické firmy

Opiáty ročně zabijí ve Spojených státech stejný počet lidí jako střelné zbraně či dopravní nehody. Problém dospěl tak daleko, že prezident Donald Trump se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.