Podle květnového průzkumu, který zveřejnila polská agentura CBOS, podporuje vojenskou angažovanost Polska při obnově poválečného Iráku jen 22 procent lidí ze zhruba tisícovky dotázaných.
Proti účasti svých vojáků se v průzkumu vyslovily takřka tři čtvrtiny Poláků. V dubnu přitom nesouhlasilo s přítomností polských sil v oblasti 66 procent lidí.
Více než polovina dotázaných v aktuálním průzkumu uvedla, že by polské vojáky okamžitě z Iráku stáhla.
Za rostoucím počtem odpůrců mise je především nedávný skandál související s týráním iráckých vězňů americkými vojáky i smrt dvou polských vojáků a novináře.
O stažení sil nebo snížení počtu vojáků nicméně Polsko neuvažuje. "Zůstaneme a misi dokončíme," vzkázal ministr obrany Jerzy Smajdzinski. Dodal, že stažení jednotek přichází v úvahu jen v případě, že by to nedestabilizovalo situaci v oblasti. Polsko podle něj zůstává jedním z hlavních spojenců USA v Iráku.
Dnes je v Iráku asi dva a půl tisíce polských vojáků. Poláci velí devítitisícovému kontingentu armáda z 23 zemí v jednom ze tří vojenských poválečných sektorů. Štáb mise sídlí přímo ve městě Babylonu. Hlavní základna polských sil pak leží ve středoiráckém městě Hilla.
V celé oblasti přitom žije asi pět milionů obyvatel.
Spojené státy svěřily Polsku jeden ze sektorů za jeho pomoc při válečném tažení proti režimu Saddáma Husajna. Od samotného počátku války působilo po boku Američanů podle údajů polského ministerstva obrany 54 vojáků speciálních sil.
