"Není to úplně neobvyklé. Sršni to dělají poměrně často a menší hnízda v budkách stavějí i vosy," říká Karel Makoň z plzeňské záchranné stanice živočichů.
"Pokud kolonie není vidět zvenku, může to být pro ornitology i hodně nepříjemné překvapení."
Podle jeho názoru sršni jednoduše hledají dutiny, a protože dutých stromů v krajině ubývá, usídlí se nezřídka v ptačí budce.
"Na takový úkaz jsme narazili u velkých budek pro sovy stejně jako u příbytků malých zpěvných ptáků," doplňuje Makoň.
Sršni začínají odumírat v září, přežívají jen oplodněné královny a ty napřesrok založí nová hnízda. Přibývající jedinci je pak rozšiřují do několikapatrových staveb. Letos jejich populaci extrémně prospívá suché a horké počasí.
S naprostou pravidelností vyjíždějí v červenci a srpnu hasiči na pomoc lidem, které hmyz ohrožuje na zdraví i na životě.
"Sršní hnízdo ve starém stromě o průměru 50 centimetrů likvidovali v sobotu v Záluží profesionální hasiči ze Sušice. Stejně velké hnízdo hubili týž den na zdi v Mochtíně profesionálové z Klatov," vypočítává příklady z víkendu mluvčí hasičů v Plzeňském kraji František Vaško.
Podle jeho informací vyjížděli hasiči od pátku do neděle celkem k sedmnácti případům, kdy lidé požádali o pomoc.
 Sršní hnízdo v Milencích u Nýrska. (25. srpna 2003) |
