Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

I srbští demokraté doplatili na krizi, parlamentní volby přinesly pat

  16:26aktualizováno  16:26
Faktickým patem skončil souboj dvou hlavních srbských politických stran v nedělních volbách, v nichž se rozhodovalo o složení budoucího parlamentu. Nacionalisté velice těsně porazili dosud vládnoucí proevropskou Demokratickou stranu, která stejně jako jiné evropské strany doplatila na ekonomickou krizi.

Srbové procházejí okolo potrhaných volebních plakátů v Bělehradě (3. května 2012) | foto: Reuters

Vítězem se s 24 procenty hlasů stala pravicová nacionalistická Srbská pokroková strana (SNS), druhá s podporou 22,3 procenta voličů skončila proevropská Demokratická strana (DS). Klíč ke zformování budoucí vlády tak zřejmě drží třetí socialisté bývalého autokratického prezidenta Slobodana Miloševiče.

Extremisté tiše obsazují evropské parlamenty

Strana Zlatý úsvit Nikolaose Mihaloliakose je nejpravicovější stranou, která se

Podle bělehradského tisku voliči potrestali vládnoucí DS za utahování opasků, kterým strana léčila těžké hospodářské neduhy země. Demokraté, kteří v roce 2008 získali 38 procent hlasů, ztratili podporu 14 procent voličů.

Vítěz voleb, dosud opoziční SNS, stojí nyní podle analytiků před úkolem zlákat ke společnému vládnutí třetí socialisty a vyřadit tak DS ze hry. Podle agentury Reuters stojí Srbsko před obtížnými koaličními rozhovory, kterým ústavní devadesátidenní lhůta nemusí stačit.

Většina srbských komentátorů ale očekává, že dosavadní koalice DS se socialisty se udrží. SNS získá v novém parlamentu 73 z 250 křesel, DS 68 a socialisté 45 křesel. Z volební aritmetiky vyplývá, že spojenectví se socialisty žádné ze dvou hlavních stran k sestavení koalice stačit nebude.

Jako spojenec se jeví liberální demokraté s dvaceti získanými poslaneckými místy, kteří by se mohli dohodnout s DS. SNS má zase blíž ke krajně pravicové Demokratické straně Srbska, která získala rovněž 20 křesel.

Bělehradský list Politika napsal, že vůdce socialistů Ivica Dačič bude pro sebe žádat post premiéra. "Kdokoli s námi bude chtít jednat, musí si uvědomit, že jsme vstali z popela," řekl Dačič na shromáždění svých stoupenců.

Ultranacionalisté vypadli z parlamentu

Hlavním poraženým voleb jsou srbští ultranacionalisté vězněného Vojislava Šešelje. Strana, která měla po volbách v roce 2008 v parlamentu 78 poslanců, se v neděli nedostala přes pětiprocentní hranici a parlamentní zastoupení mít nebude. Šešelj stranu řídí z haagské věznice, protože se před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii zodpovídá z toho, že se podílel na etnických čistkách v Bosně, v Chorvatsku a v severosrbské provincii Vojvodině.

V prezidentských volbách, které se konaly souběžně s parlamentními, je za vítěze druhého kola tipován vůdce DS a dosavadní hlava státu Boris Tadič. V nedělním prvním kole získal 26,7 procenta, zatímco jeho hlavní soupeř, šéf konzervativců Tomislav Nikolič, 25,5 procenta. Tadič má údajně víc šancí získat ve druhém kole hlasy neúspěšných kandidátů. Hlasovat se bude 20. května.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V centru severoněmeckého města zranili divočáci čtyři lidi
VIDEO: Do německého města vtrhli divočáci, řádili v bance i obchodě

Čtyři zraněné si vyžádaly útoky dvou divokých prasat, která v pátek pronikla do centra města Heide na severu Německa. Jeden z kanců dokonce vnikl i do místní...  celý článek

Barcelona protestuje proti uvěznění dvou separatistických lídrů a rozhodnutí...
Madrid přebere vládu nad Katalánskem. Sesadí Puigdemonta a vyhlásí volby

Španělská vláda omezí katalánskou autonomii. Sesadí tamní vládu a ve vzpurném regionu uspořádá volby, oznámil španělský premiér Mariano Rajoy. Návrh musí ještě...  celý článek

Inaugurační řeč amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho (20.1.1961)
Trump nebude blokovat zveřejnění dalších detailů z atentátu na Kennedyho

Donald Trumb nebude blokovat zveřejnění dosud utajovaných informací z vyšetřování atentátu na někdejší hlavu Spojených států Johna F. Kennedyho. Americký...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.