Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čeští školáci se zlepšili v dovednostech. I tak patří k průměru ve světě

  11:23aktualizováno  13:11
Čeští školáci se mírně zlepšili v matematických, čtenářských a přírodovědných dovednostech. Ukázalo to srovnání 65 zemí, které se dělá se jednou za tři roky a týká se patnáctiletých dětí. V minulém testování v roce 2009 se čeští žáci propadli nejvíc ze všech sledovaných zemí.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Podle aktuálních dat představených na úterní tiskové konferenci patří české děti ve srovnání s ostatními 64 státy zapojenými do testování spíše k průměru. A to i přes určitě zlepšení, kdy například v přírodovědné gramotnosti dosáhly nadprůměrného výsledku.

Výsledky

Matematika
1. Šanghaj 613 bodů
2. Singapur 573 bodů
3. Hongkong 561 bodů
24. Česká republika 499 bodů

Rodný jazyk
1. Šanghaj 570 bodů
2. Hongkong 545 bodů
3. Singapur 542 bodů
27. Česká republika 493 bodů

Přírodní vědy
1. Šanghaj 580 bodů
2. Hongkong 555 bodů
3. Singapur 551 bodů
22. Česká republika 508 bodů

Průzkum PISA 2012 (Programme for International Student Assessment), který se koná jednou za tři roky a připravuje ho Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), zároveň ukázal, že například v matematice si čeští studenti věří méně než jejich vrstevníci z většiny sledovaných zemí.

"Naše školství funguje stabilizovaně a relativně úspěšně se zvedá," komentoval výsledky na tiskové konferenci ministr školství v demisi Dalibor Štys. Výsledky označil za dobrý výsledek "naší poměrně konzervativní vzdělávací politiky".

Velmi pozitivní je výsledek českých žáků ve čtenářských gramotnostech. Právě v této oblasti se před třemi roky umístili nejhůře. V roce 2012 se jejich výsledek statisticky významně zvedl. Oproti minulým 478 bodům dosáhlo Česko 493 bodů. Je to největší zlepšení ze třech sledovaných oblastí. Česko tak skončilo v průměru zemí OECD společně s Velkou Británií, USA a Dánskem.

Škola neumí využít potenciál žáků, rodina má stále velký vliv

I přes zlepšení výsledky průzkumu opět potvrdily další z neblahých trendů českého školství: výrazný rozdíl mezi nejlepšími a nejhoršími žáky. Každé páté dítě v Česku tak nedosahuje ani druhé úrovně v matematické gramotnosti (úrovní je šest).

"To je velmi alarmující a rozhodně by se to mělo změnit," uvedl ministr Štys. Podle něj je to však záležitost organizace škol. "Ministerstvo nebude chodit za každým žákem a doučovat ho matematiku," dodal. Cílem je podle Štyse kvalitu škol srovnat, mít i v těch menších aprobované učitele. Mělo by se ulevit i ředitelům, aby se mohli víc soustředit na vzdělávací proces a méně na administrativu.

Zároveň se opět potvrdilo, že čeští žáci nemají rovné příležitosti. Česko se umístilo mezi pěti zeměmi, kde má na výsledky žáků největší vliv socioekonomické zázemí rodiny. Ve srovnání s rokem 2003 tento trend ještě zesílil, což potvrzují i jiné průzkumy, v poslední době například PIAAC.

"Česko neumí využít potenciál dětí, mnohem více se do jejich výsledků promítá rodinné zázemí a škola tuto nerovnost neumí odstranit, spíše ji prohlubuje," uvedla národní koordinátorka výzkumu PISA Jana Palečková. To potvrdil i ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal: "Česko neumí podpořit nadané a vytáhnout ty slabší." 

Nejlépe jsou na tom Asiaté, Skandinávie se propadla

Výrazně nejhoršího výsledku dosáhli v matematické gramotnosti žáci Jihočeského kraje. Ještě v roce 2003 přitom byla úspěšnost Jihočechů ve srovnání s ostatními kraji průměrná. Nejlépe se umístili žáci v Pardubickém kraji, kteří byli dříve průměrní.

V Česku se do testů zapojilo 6 535 školáků z 297 škol. Ti hodnotili i úroveň škol coby přátelského prostředí. Ty české ve srovnání s 34 nejvyspělejšími státy světa v tomto ohledu propadly; žáci se v nich dostatečně přátelsky necítí.

Průzkum zároveň ukázal, že nejlepší jsou ve všech oblastech děti z asijských zemí. Zajímavé je, že se velmi zhoršily výsledky severských zemí jako je Finsko či Švédsko, které si v Česku často bereme za vzor.

"Pokles podle mých zkušeností souvisí právě s klimatem školy, na kterém si ve Skandinávii obecně hodně zakládají. Když děti se školou přestanou spolupracovat, jejich výsledky se výrazně zhorší, jak vidíme nyní," uvedl Štys, který studoval a pracoval ve Švédsku.







Hlavní zprávy

Nejsem perfektní máma!
Nejsem perfektní máma!

Své dítě miluji, ale dávám mu opravdu to nejlepší?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.