V krajské nemocnici ve Zlíně lze nově platit regulační poplatky v automatech.

V krajské nemocnici ve Zlíně lze nově platit regulační poplatky v automatech. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Srovnání se světem: zdravotnictví má málo peněz a spoluúčast je nízká

  • 68
Česko patří k zemím s nejnižším podílem soukromých výdajů na zdravotnictví. Z devatenácti vybraných zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj mělo v roce 2009 nižší spoluúčast jen Dánsko. Také v celkových výdajích na zdravotnictví přepočtených podle kupní síly patří Česku spodní příčky.

Spory o třicet korun u lékaře řadu měsíců dominovaly české politice. Pravicovým stranám poplatkové téma, na nějž se ve vnímání lidí zredukovala zdravotnická reforma, drtivě prohrálo volby senátní a krajské v roce 2008.

Přesto je ale spoluúčast pacientů v Česku ve srovnání s ostatními zeměmi Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) nízká.

Z devatenáctky srovnatelných zemí OECD, které vybral Ústav zdravotnických informací a statistiky (jeho zprávu čtěte zde), si méně než Češi připlácejí už jen Dánové.

Čtyři pětiny výdajů jdou ze zdravotního pojištění

V Česku tvořily výdaje veřejného zdravotního pojištění v roce 2009 celkem 78,2 %výdajů zdravotnictví. Zhruba 5,3 % přispěly státní a územní rozpočty a 16,6 % pokryly právě soukromé výdaje.

K těm se vedle regulačních poplatků u lékaře, doplatků za léky na recept a plateb za volně prodejné léky řadí i výdaje neziskových institucí, dary, výdaje zaměstnavatelů na zdraví zaměstnanců a soukromé zdravotní pojištění.

Vládní koalice se shodla na tom, že do tří let stoupne spoluúčast pacientů v Česku na 22 procent, připomněla ČTK.

Ve výši podílu veřejného zdravotního pojištění vede Česko s 78,2 procenta, následováno Francií, Slovinskem a Německem. Naproti tomu v Dánsku, Finsku, Portugalsku, Španělsku a Švédsku je podíl veřejného zdravotního pojištění nulový nebo zanedbatelný. Zdravotnictví je tam financováno z veřejných rozpočtů.

Vybrané země OECD podle míry spoluúčasti pacientů
Zeměveřejné zdr. pojištěníveřejné rozpočtysoukromé výdaje
Spojené státy43,2 %5,8 %51,0 %
Švýcarsko40,8 %18,9 %40,3 %
Slovensko62,6 %6,6 %30,8 %
Maďarsko60,1 %9,5 %30,4 %
Portugalsko *0,8 %70,7 %28,5 %
Polsko64,7 %7,6 %27,7 %
Slovinsko71,2 %1,4 %27,4 %
Španělsko4,6 %68,6 %26,8 %
Finsko15,7 %58,6 %25,7 %
Belgie63,8 %11,3 %24,9 %
Německo70,5 %6,8 %22,7 %
Francie72,5 %5,6 %21,9 %
Rakousko *46,8 %31,8 %21,4 %
Japonsko72,0 %8,4 %19,6 %
Švédsko-81,4 %18,6 %
Lucembursko *73,9 %8,5 %17,6 %
Island28,1 %54,5 %17,4 %
Česko78,2 %5,3 %16,6 %
Dánsko-84,5 %15,5 %

  • Data Lucemburska, Portugalska a Rakouska pocházejí z roku 2008.

Česko řadu let dává na zdravotnictví kolem sedmi procent HDP, v roce 2009 to bylo 8,2 procenta. K tomu přispěl růst výdajů zdravotního pojištění i spoluúčasti, ale i pokles HDP v absolutních číslech. Podobně se v roce 2009 zvýšil procentuální výdaj na zdravotnictví i v řadě jiných zemí.

Výdaje podle kupní síly: Česko je až 19. ze 22 zemí

Když se sestaví žebříček celkových výdajů na zdravotnictví na jednoho obyvatele v přepočtu podle kupní síly obyvatelstva, zaujímá Česko v takovém pořadí (Ústav zdravotních informací a statistiky vybral 22 zemí) 19. příčku.

V těsném závěsu je Slovensko, hůře na tom jsou jen Maďarsko a Polsko. Všechny ostatní země dávají na zdravotnictví více než Česká republika - počínaje Španělskem (o 45 % více) či Spojeným královstvím (o 65 % více) a konče Švýcarskem či Norskem, které dávají dvaapůlkrát tolik, co Češi.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video