Reklama

Srí Lanku zaplavily čínské investice. Stáváme se kolonií, protestují místní

Před 12 lety se Srí Lanka, ostrov na jihu Asie, otevřela čínským investicím. Jenže spolu s investicemi v zemi sílí i politický vliv této země. A mnozí obyvatelé mají strach, že se jejich domov pomalu stává čínskou kolonií. Podobně, jako se tak neformálně stalo řadě zemím v Africe.
World Trade Centre v Kolombu na Srí Lance

World Trade Centre v Kolombu na Srí Lance | foto: Profimedia.cz

Začalo to slibně. Po roce 2005 se nově zvolený srílanský prezident Mahinda Radžapaksa – podobně jako později Miloš Zeman – zničehonic stal nekritickým obdivovatelem všeho čínského a usmyslel si, že právě čínské investice budou spásným nástrojem pro vzestup jeho země. Logiku to mělo, což o to. Chudý ostrov se v té době ještě potýkal s krvavým povstáním tamilských Tygrů (čínské zbraně následně silně přispěly k definitivní porážce separatistického hnutí) a peníze potřeboval jako sůl.

A finance skutečně začaly z Pekingu proudit. Z hlediska čínských ambicí to byla skvělá příležitost, jak se uhnízdit hned na prahu mohutné Indie, dlouhodobého rivala říše středu.

Z velkého snu o prosperitě se však pomalu stává noční můra. Čínské velkopanské chování na Srí Lance totiž v mnohém připomíná někdejší západní kolonizátory. Ruku v ruce s investicemi sílí i čínský politický vliv a mnozí na ostrově pochopili, že široká čínská náruč může být i škrtící. Mohutná očekávání vystřídaly obavy z čínské dominance. „Už je to skoro sedmdesát let, co jsme získali nezávislost. Nechceme teď vyměnit naši svobodu za cizí peníze,“ uvedl v místním tisku poslanec D. V. Čanaka, který pomáhá organizovat protičínské demonstrace.

Prázdné letiště a kongresové centrum

Číňané v převážně buddhistické zemi pomohli vybudovat leccos. Dálnici, mezinárodní letiště (mimochodem prý jedno z nejméně vytížených letišť na světě), přístav, kriketový stadion nebo kongresové centrum (kde se však mnoho kongresů neodehrává).

Čínské úvěry ovšem znamenaly, že dluh země vůči říši středu začal šplhat k deseti miliardám dolarů. Před dvěma lety pak Radžapaksa prohrál volby, do prezidentského křesla usedl Maithripala Sirisena a rozvojové projekty za účasti Číny značně zpomalil. Ostatně, dostal se k moci i proto, že svého předchůdce na mítincích kritizoval kvůli tomu, že si ho Číňané omotali kolem prstu.

Jakmile se však Číňané jednou zachytí drápkem, můžete je vyhodit dveřmi a oni vlezou zpátky oknem. Nyní se období masivního čínského budování znovu vrací v ještě megalomanštější podobě. Čína totiž mezitím získala na srílanské politiky pořádnou páku – dobře, ale jak nám splatíte svoje dluhy?

Propukly protesty

Na jihu ostrova, v okolí dosud poklidné Hambantoty, chce Čína nyní na šedesáti kilometrech čtverečních postavit obří obchodní a průmyslovou zónu. Místní už jsou však přece jen poučenější. Letos v lednu poté, co vláda dohodu zveřejnila, propukly násilné protesty. Lidi nejvíce pobouřilo, že úředníci odsouhlasili pronájem přístavu v Hambantotě čínské státní firmě na devětadevadesát let.

„Žádné zpátečnické síly nemohou ukončit spolupráci mezi Čínou a Srí Lankou,“ pronesl na adresu protestujících čínský velvyslanec v Kolombu I Sien-liang během ceremoniálu, který zahajoval práce na nové průmyslové zóně. Během jeho projevu rozháněli policisté demonstrující vesničany a buddhistické mnichy. „Pokud vše půjde dobře, Čína by do pěti let měla investovat pět miliard dolarů a vytvořit sto tisíc pracovních míst,“ dodal velvyslanec.

Srílančané jsou zmatení a rozpolcení. Zatímco někteří lídři chtějí vidět dohodu jako velkou příležitost pro rozvoj místní ekonomiky, dosud do značné míry tažené jen čajem a turistikou, jiní v ní spatřují spíše negativa a chápou ji jako smlouvu s ďáblem. Zdaleka nejde jen o ekologické dopady. „Zdejší lidé se obávají, že čínská expanze v konečném důsledku povede k čínské kolonizaci naší země,“ říká poslanec Čanaka.

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

49 příspěvků v diskusi

Další z rubriky Zahraniční

Reklama