Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vídáme na ulici vrahy. Pozůstalým ze Srebrenice vadí viníci na svobodě

  10:54aktualizováno  10:54
Za zločiny spáchané ve východobosenském městě Srebrenica, kde srbské jednotky zavraždily na osm tisíc lidí, bylo odsouzeno 43 někdejších příslušníků bosenskosrbské policie a armády. Mnoho z nich si již tresty odpykalo a dnes žijí na svobodě. To se však nelíbí pozůstalým po obětech genocidy, píše bosenský portál Detektor.ba.

Za masakry, které se odehrály mezi 11. a 22. červencem 1995, soudy viníkům vyměřily celkem šest set let vězení a tři doživotní tresty. Někteří z nich už jsou ale na svobodě.

Trojice z odsouzených, kteří před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) pomáhali odkrýt pozadí zločinu, například získala ochranu a novou identitu. Mezi nimi i Dražen Erdemović, který vystupoval jako svědek obhajoby při soudu s Ratkem Mladićem a jenž si pětiletý trest za účast na postřílení tisícovky srebrenických mužů odpykal už v roce 2000. Dnes žije kdesi v Evropě.

Fotogalerie

Před třemi roky byl po třinácti letech z finského vězení propuštěn také Momir Nikolić. Někdejší vysoce postavený důstojník sice žije ve Švédsku pod novým jménem, často ale navštěvuje svou matku v městečku Bratunac, ležícím asi deset kilometrů od Srebrenice. Muž, který o událostech starých dvaadvacet let napsal dvě knihy, je ale jen jedním z pachatelů, které mohou pozůstalí potkávat na místech, kde byli zabiti jejich nejbližší.

„Ve Srebrenici neustále potkávám zločince. Přibližně čtyři sta lidí, kteří se různým způsobem účastnili genocidy, dnes pracuje v policejních složkách nebo na úřadech. Někteří dokonce učí na vysokých školách. Naše rodiny se nikdy nedočkají spravedlnosti... Podobné věci nemohou být obětem lhostejné,“ říká Hajra Ćatićová, předsedkyně sdružení Srebrenické matky.

Návrat zločince do běžného života

Jedním z bosenskosrbských vojáků, kteří již vyšli z vězení, je i Vinko Pandurević, který dnes žije v Bělehradu a je aktivní ve sdružení někdejších důstojníků. Stěžuje si ale, že od propuštění nemůže najít práci jako vysokoškolský profesor. „Některé školy nikdy nepřijmou člověka s mou minulostí. Bojí se, že by to kritizovali novináři nebo nevládní organizace,“ říká Pandurević, který dodnes odmítá, že by ve Srebrenici šlo o genocidu.

Krvácel jsem a čekal, až umřu. Bosňák přežil Srebrenici mezi mrtvolami

Srebrenické novinářce Medize Smajićové se zase nelíbí podpora, které se zločincům někdy dostává od pravoslavné církve. „Srbský národ se kvůli tomu nikdy nezbaví nálepky zločinců. Když (pachatelé) žijí na místech, kde provedli své zločiny, působí to bolest obětem, které je každý den potkávají,“ říká Smajićová, podle které mají sice lidé žít společně, ale každý by měl vědět, kde je jeho místo. „Říkám to kvůli příštím generacím, které by už měly žít normálně,“ dodává bosenská novinářka.

Otázkou, jak se mají zpátky do společnosti zapojit pachatelé válečných zločinů, se zabývá například sociolog Ivan Šijaković, podle jehož slov se tento problém objevil v západní Evropě po druhé světové válce. „Změnil se hodnotový systém. Po právní stránce lidé, kteří si odpykali svůj trest, mohou žít, kde chtějí. Všechno záleží na jejich morálním profilu,“ říká profesor, který přednáší na univerzitě v Banja Luce.

Srebrenici bychom nezabránili. Ale měli jsme to zkusit, říká Nizozemec

Podle Šijakoviće záleží hlavně na tom, jak pachatel sám vnímá situaci, jestli mu přijde normální přijít na místo zločinu. „Oběti se cítí špatně, ale s tím nemůžeme nic dělat, žijeme v postmoderním světě. Vždyť dnes se dočkali rehabilitace i fašističtí zločinci. Morálka zkrátka degradovala a nic nás už nemůže překvapit,“ uzavírá Šijaković.

Srebrenica.

Srebrenica.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Příchytkovití působí velké problémy na lososích farmách.
Agresivní korýši ničí chovy lososů. Farmáři nasazují pesticidy i drony

Farmy chovající lososy ohrožuje malý invazivní druh z čeledi příchytkovitých. Tento druh mořského živočicha se přisává na ryby a parazituje na nich, dokud je...  celý článek

Kancléřka Merkelová komentuje odhad výsledku parlamentních voleb (24. září 2017)
V Německu vládne spokojenost, míní Zaorálek. Le Penová gratuluje AfD

Hned po zveřejnění prvních odhadů volebního výsledku v Německu se strhla lavina komentářů českých i zahraničních politiků. Zatímco Zaorálek vyzdvihl vítězství...  celý článek

Muž ze Saúdské Arábie pustil k vodě manželku, dovolila si řídit. Ilustrační
Ženy mají čtvrtinový mozek, hlásal saúdskoarabský duchovní. Dostal zákaz

Duchovnímu Saadu al-Hijrimu ze Saúdské Arábie byla zakázána kazatelská činnost. Hlásal totiž, že by ženy neměly řídit auta, neboť mají oproti mužům jen...  celý článek

Alternativní, nebo přirozený? Normální porod chápe každý jinak
Alternativní, nebo přirozený? Normální porod chápe každý jinak

Chcete porod bez léků a věčného vyrušování, jenže lékaři vás označí za alternativní matku.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.