Organizace sledující průběh voleb už v noci ohlásila předběžný výsledek hlasování - nacionalisté z SRS získali od voličů 28,5 procenta hlasů.
Následují proevropská Demokratická strana prezidenta Borise Tadiče (22,9 %) a Demokratická strana Srbska premiéra Vojislava Koštunici, které dalo důvěru sedmnáct procent voličů.
Podle BBC srbská volební komise uvedla, že se účast pohybovala kolem 62 procent z téměř sedmi milionů oprávněných voličů.
Hned po zveřejnění prvních výsledků prohlásil Tomislav Nikolič, člen vedení SRS a kandidát na premiéra, že jeho strana "podle předpokladu zvítězila". "I přes nechutnou kampaň vedenou proti nám jsme ukázali svoji sílu," sdělil médiím.
Sílu jeho slov ovšem zeslabuje fakt, že nacionalisté nemají případného koaličního partnera. Zbylé strany se totiž zaměřují na bližší vztahy s Evropskou unií a reformy.
EU: Chceme proevropskou vládu
Brusel v pondělí vyzval srbské politiky, aby rychle vytvořili proevropskou vládu. Ministři zahraničí zemí Unie na závěr své pravidelné schůzky v Bruselu také zdůraznili, že chtějí podporovat evropskou perspektivu Srbska.
Nicméně v závěrečném prohlášení se nezmínili, kdy Unie obnoví asociační jednání s Bělehradem. Rozhovory byly přerušeny loni poté, co Srbsko nevydalo bosenskosrbského generála Ratka Mladiče.
"Budeme trvat na jeho vydání, ale můžeme si velice dobře představit, že by jistá jednání začala i před tím," dodal po schůzce český ministr Karel Schwarzenberg.
Kosovo a válečné zločiny
Důležitým úkolem nového parlamentu a vlády bude vyřešení požadavku Západu na vydání generála Ratka Mladiče obviněného z válečných zločinů mezinárodnímu tribunálu v Haagu a vyřešení statusu Kosova.
Tato oblast je sice formálně provincií Srbska, ale fakticky je od zásahu NATO proti režimu prezidenta Slobodana Miloševiče v roce 1999 pod správou mezinárodního společenství.
Drtivá většina tamních obyvatel jsou etničtí Albánci, kteří chtějí být na Srbsku nezávislí. Pověřenec generálního tajemníka OSN pro Kosovo, bývalý finský prezident Marti Ahtisaari, má 26. ledna představit plán budoucího uspořádání provincie.
Se stranami "demokratického tábora" toho nemá SRS příliš společného - její volební kampaň byla silně "protizápadní" a výrazně hrála na strunu srbského nacionalismu.
Jejím šéfem je také Vojislav Šešelj, který se u haagského Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii zodpovídá z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Proces s ním začal koncem listopadu a za zločiny spáchané během balkánských válek v 90. letech mu hrozí doživotí. - více zde
Další krok je na prezidentovi
Rozhodující pro povolební vývoj by mohl být postoj konzervativců premiéra Vojislava Koštunici. Ten ale zatím vyvrací spekulace o možných stranických jednáních.
"Otázka ´kdo s kým´ je v tuto chvíli nepatřičná", řekl. Podle jeho slov bude muset nejdřív prezident Tadič najít toho, kdo bude schopen vytvořit parlamentní většinu.
