Před zvláštním soudem pro organizovaný zločin stálo dvanáct mužů, většinou členů mafiánského gangu Zemun. Mnozí z nich bojovali v paravojenských jednotkách během válek v Bosně, Chorvatsku a Kosovu.
Klíčové byly dvě figury: Milorad Ulemek zvaný Legija, bývalý velitel speciálních policejních jednotek známých jako Červené barety, a jeho zástupce Zvezdan Jovanovič.
První atentát zorganizoval, druhý provedl. "Ulemek to celé připravil, Jovanovič vypálil střely," prohlásila soudkyně Nata Mesarevičová. Právě těmto mužům proto uložila čtyřicetileté tresty, ostatní obžalovaní si odsedí od osmi do pětatřiceti let.
Ostře sledovaný proces provázely události jako z mafiánského filmu. Dva hlavní svědci byli zavražděni, předsedající soudkyni někdo vyhrožoval vraždou, až ji donutil odstoupit...
A mnozí Srbové jsou přesvědčeni, že ani vynesením rozsudku se nic neřeší. Legija, Jovanovič a spol. jsou pro ně jen loutkami, které ovládá někdo úplně jiný.
"Vražda Zorana Džindžiče byla politická. A ti, kdo tento zločin nařídili, nebyli odhaleni," řekl právník Bozo Prelevič, jenž zastupuje jednoho z členů Džindžičovy ochranky zraněného při atentátu. "Odsouzení byli pouze nástroji v něčích rukou," dodal.
Mohly by to být i ruce současného premiéra Vojislava Koštunici, myslí si Džindžičovi blízcí. Atentát podle nich mohli nařídit nejvyšší policejní šéfové napojení právě na nynějšího předsedu vlády.
Vydal Miloševiče, musel zemřít
Zoran Džindžič seděl od roku 1990 v parlamentu, za války v Bosně pak udržoval čilé vztahy s tehdejším bosenskosrbským lídrem Radovanem Karadžičem. Poté se však od nacionalistů distancoval. V roce 1997 se stal prvním nekomunistickým starostou Bělehradu, o tři roky později přispěl ke svržení Slobodana Miloševiče.
A pak udělal něco, co ho pravděpodobně stálo život: vydal Miloševiče haagskému tribunálu pro bývalou Jugoslávii. A ještě slíbil, že podobně naloží i s někdejším velitelem bosenskosrbských jednotek Ratkem Mladičem, dodnes jedním z nejhledanějších zločinců balkánských válek. Mladič se skrývá v Srbsku, najdeme ho a pošleme do Haagu, sliboval Džindžič. Jenže už to nestihl.
Srbská veřejnost je dodnes v hodnocení jeho působení rozdělená. Zatímco nacionalisté ho považují za zrádce, v očích prozápadně orientovaných Srbů je mučedníkem. Džindžičova ulice v Bělehradě byla v noci na úterý "přejmenována". Cedule s expremiérovým jménem někdo překryl jinými, nesoucími jméno Ratka Mladiče. Policie po vandalech pátrá.
