Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Srbský soud poslal vrahy Džindžiče na 40 let za mříže

  10:50aktualizováno  12:42
Více než čtyři roky po vraždě srbského premiéra Zorana Džindžiče vynesl soud v Bělehradě verdikt nad tuctem obžalovaných. Dva hlavní poslal na čtyřicet let za mříže. Prozápadního reformistu Džindžiče zabil ostřelovač v polovině března 2003 na nádvoří sídla srbské vlády.

Zoran Džindžič | foto: Profimedia.cz

Před zvláštním soudem pro organizovaný zločin stálo dvanáct mužů, většinou členů mafiánského gangu Zemun. Mnozí z nich bojovali v paravojenských jednotkách během válek v Bosně, Chorvatsku a Kosovu.

Klíčové byly dvě figury: Milorad Ulemek zvaný Legija, bývalý velitel speciálních policejních jednotek známých jako Červené barety, a jeho zástupce Zvezdan Jovanovič.

První atentát zorganizoval, druhý provedl. "Ulemek to celé připravil, Jovanovič vypálil střely," prohlásila soudkyně Nata Mesarevičová. Právě těmto mužům proto uložila čtyřicetileté tresty, ostatní obžalovaní si odsedí od osmi do pětatřiceti let.

Ostře sledovaný proces provázely události jako z mafiánského filmu. Dva hlavní svědci byli zavražděni, předsedající soudkyni někdo vyhrožoval vraždou, až ji donutil odstoupit...

Milorad Ulemek má ke zbraním zřetelně silnou náklonnost

A mnozí Srbové jsou přesvědčeni, že ani vynesením rozsudku se nic neřeší. Legija, Jovanovič a spol. jsou pro ně jen loutkami, které ovládá někdo úplně jiný.

"Vražda Zorana Džindžiče byla politická. A ti, kdo tento zločin nařídili, nebyli odhaleni," řekl právník Bozo Prelevič, jenž zastupuje jednoho z členů Džindžičovy ochranky zraněného při atentátu. "Odsouzení byli pouze nástroji v něčích rukou," dodal.

Mohly by to být i ruce současného premiéra Vojislava Koštunici, myslí si Džindžičovi blízcí. Atentát podle nich mohli nařídit nejvyšší policejní šéfové napojení právě na nynějšího předsedu vlády.

Vydal Miloševiče, musel zemřít
Zoran Džindžič seděl od roku 1990 v parlamentu, za války v Bosně pak udržoval čilé vztahy s tehdejším bosenskosrbským lídrem Radovanem Karadžičem. Poté se však od nacionalistů distancoval. V roce 1997 se stal prvním nekomunistickým starostou Bělehradu, o tři roky později přispěl ke svržení Slobodana Miloševiče.

Policie ohledává místo, kde byl srbský premiér zavražděn.

A pak udělal něco, co ho pravděpodobně stálo život: vydal Miloševiče haagskému tribunálu pro bývalou Jugoslávii. A ještě slíbil, že podobně naloží i s někdejším velitelem bosenskosrbských jednotek Ratkem Mladičem, dodnes jedním z nejhledanějších zločinců balkánských válek. Mladič se skrývá v Srbsku, najdeme ho a pošleme do Haagu, sliboval Džindžič. Jenže už to nestihl.

Srbská veřejnost je dodnes v hodnocení jeho působení rozdělená. Zatímco nacionalisté ho považují za zrádce, v očích prozápadně orientovaných Srbů je mučedníkem. Džindžičova ulice v Bělehradě byla v noci na úterý "přejmenována". Cedule s expremiérovým jménem někdo překryl jinými, nesoucími jméno Ratka Mladiče. Policie po vandalech pátrá.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Odstranění sochy generála Roberta Leeho v New Orleans (19. května 2017)
Sochy prapradědečka patří do muzea, souhlasí potomek generála Leeho

Potomek konfederačního generála Roberta Leeho souhlasí s tím, aby sochy jeho předka zmizely z veřejného prostoru. Svým prohlášením reagoval Robert Lee, který...  celý článek

Ilustrační foto.
V Hongkongu odsoudili českého seniora za pašování drog, dostal 27 let

Soud v Hongkongu ve čtvrtek poslal na 27 let do vězení třiašedesátiletého českého občana za pašování drog. Muž se zřejmě neodvolá, protože by to zpomalilo...  celý článek

Východ slunce na pražských Hradčanech (1. srpna 2017).
Sedmnáctiletá matka nechtěla budit dítě, v rozžhaveném autě zemřelo

Na západě Rakouska zemřelo dvouleté dítě, které matka s přítelem nechali při venkovní teplotě 30 stupňů Celsia zavřené v autě. Informovala o tom agentura APA....  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.