Od vyhlášení nezávislosti Kosova se spekuluje, že jednou z možností řešení problému by bylo rozdělení země mezi většinové Albánce a menšinové Srby.
"Jsem připraven o takové variantě uvažovat, pokud se všechny ostatní možnosti vyčerpají," reagoval Tadič na dotaz, zda by vláda podpořila rozdělení bývalé provincie. Prezident je tak vůbec prvním vysoce postaveným srbským politikem, který se o takové alternativě veřejně zmínil.
Představitelé Kosova dělení země jednoznačně odmítají. "Náš vzkaz všem, kteří navrhují rozdělení, zní, že Kosovo nadobro ztratili," řekl agentuře DPA předseda parlamentu Jakub Krasniqi.
Kosovo jednostranně vyhlásilo nezávislost na Srbsku 17. února. Nový stát od té doby uznalo na padesát zemí, včetně České republiky. Srbsko naopak samostatné Kosovo odmítá a dál ho považuje za součást svého území, na straně Bělehradu stojí například také Rusko. - čtěte Česko uznalo nezávislost Kosova, diplomaté už jsou připraveni
Na území dvoumilionového Kosova žije 90 procent albánských a deset procent srbských obyvatel. Převážná většina Srbů obývá sever země, který hraničí se Srbskem.
Tamější Srbové si vytvořili vlastní samosprávu a požadují připojení k Bělehradu. Centrální kosovská vláda na ně nemá prakticky žádný vliv, jakékoli další posouvání hranic ale striktně odmítá.
