Návrh budoucího statusu Kosova vypracoval zvláštní pověřenec generálního tajemníka OSN Martti Ahtisaari. - více zde
Srbský zákonodárný sbor, který vzešel z lednových voleb, se vyslovil proti plánu v rezoluci, kterou schválil poměrem hlasů 225 ku 15.
Analytici se shodují na tom, že tato rezoluce má strany zastoupené v parlamentu zbavit odpovědnosti za zřejmě nevyhnutelnou ztrátu Kosova, Srby považovaného za kolébku jejich státnosti a kultury. Je to také jasný signál, že srbská strana nebude na závěrečném kole jednání o Kosovu, které je naplánováno na příští týden, ochotna přistoupit na kompromis.
Ahtisaariho plán se sice o kosovské nezávislost výslovně nezmiňuje, fakticky ji ale předvídá. Dvoumilionové Kosovo, kde etničtí Albánci tvoří 90 procent obyvatel, by podle něho mělo mít vlastní ústavu, hymnu a vlajku i právo vstupovat do mezinárodních organizací. Nicméně jeho suverenita by byla omezena přítomností mezinárodního vyslance.
"Vezmeme-li v úvahu územní spory v Evropě a na celém světě, je udělení výsad, které příslušejí samostatným státům, nebezpečným precedentem," varují srbští zákonodárci v rezoluci.
Prozápadní srbský prezident Boris Tadič parlamentu řekl, že Ahtisaariho plán "v zásadě otevírá cestu pro nezávislé Kosovo, což je porušením hlavních principů Charty OSN, zaručujících nedotknutelnost mezinárodně uznávaných států".
Podle úřadujícího srbského premiéra Vojislava Koštunici plán "chce rozkouskovat Srbsko a uchvátit 15 procent jeho území".
Tomislav Nikolič, vůdce ultranacionalistické Srbské radikální strany, která je nejpočetnější skupinou v novém srbském parlamentu, rezoluci poslanců uvítal. Prohlásil, že "nikdo nemůže vytvořit novou zemi na srbském území
bez souhlasu Srbska".
