Krstičův obhájce Nenad Petrušič po skončení procesu řekl, že jeho klient se proti výroku o vině i proti výši trestu odvolá.
Třiapadesátiletý Krstič tvrdí, že je nevinný ve všech osmi bodech obžaloby - dva ho viní z genocidy, pět ze zločinů proti lidskosti a jeden z porušení válečných zákonů a zvyklostí. "Síly bosenských Srbů prakticky vymazaly ve Srebrenici existenci tamních bosenských Muslimů," praví se v rozsudku.
Soudce Almiro Rodrigues před plnou soudní síní vylíčil události, které vedly k masovým popravám, vraždám a násilné deportaci Muslimů ze Srebrenice. "Generále Krstiči, jste vinným genocidou, neboť jste věděl o deportacích žen, dětí a starých lidí ze Srebrenice, souhlasil jste s masovými popravami všech mužů v bojeschopném věku," řekl soudce obžalovanému.
Obžalovaný, který ztratil při výbuchu miny nohu, vyslechl rozsudek v sedě. Byla na něm znát nervozita, těžce polykal. Po verdiktu mírně sklonil hlavu a sevřel rty.
Pozorovatelé čekali doživotní trest
Pozorovatelé očekávali, že Krstič dostane doživotí. Vraždění v Srebrenici, jehož se dopustily srbské síly, se považuje za nejstrašnější kapitolu války v Bosně. Zemřelo při něm osm tisíc lidí.
Generál Krstič byl ve své době pravou rukou někdejšího hlavního velitele bosenskosrbských sil, válečného zločince Ratka Mladiče.
Soudní proces byl považován za zkoušku pro mezinárodní právo i Organizaci spojených národů, jejíž role během masakru byla ostře kritizována. OSN se vyčítá, že nezasáhla mnohem dříve. Generál, kterého zranil v Bosně výbuch nášlapné miny, usedl před soudem do kolečkového křesla.
Srebrenica Srebrenica byla v době bosenské války takzvanou bezpečnou zónou pod ochranou OSN. Ani to ji však neuchránilo před ofenzivou srbských sil, které v červenci 1995 po jejím dobytí pozabíjely na 7500 Muslimů a Chorvatů. Ostatní muslimské obyvatelstvo odtud vyhnaly.
Obžalobu vyslechl klidně a vyrovnaně
Podle očitých svědků generál Krstič, který už dříve vznesená obvinění popřel, vyrovnaně a klidně v březnu 2000 vyslechl obžalobu, již přednesl prokurátor Mark Hamon. "Toto je případ o triumfu zla, o muži..., který organizoval a plánoval genocidu, ochotně se jí účastnil," prohlásil tehdy Hamon.
Poprvé od skončení války v Bosně válečný tribunál v Haagu vyšetřuje masakr v takzvané bezpečné zóně OSN. Právě srebrenické vraždění se však stalo příkladem bezzubého přístupu Organizace spojených národů k balkánskému konfliktu.
Podle znalců i tato smutná kapitola později velmi přispěla k radikálnímu zásahu proti srbským agresorům v Kosovu.
Prokurátor Hamon 13. března 2000 vykreslil otřesné okamžiky, kdy ozbrojenci bosenských Srbů, vedeni generálem Krstičem a hlavním velitelem Ratkem Mladičem, vtrhli do enklávy, kterou se pokoušelo chránit jen sto lehce vyzbrojených nizozemských vojáků. Ti se pod obrovským tlakem srbských sil nakonec museli stáhnout a vyklidit pozice. Co následovalo potom? Podle prokurátora Krstičovo vojsko prakticky beze svědků zmasakrovalo tisíce obyvatel a další tisíce deportovalo z oblasti.
Vše bylo přitom podle dostupných informací dokonale naplánováno, zorganizováno a provedeno. Mezinárodní společenství nestačilo účinně zasáhnout, což je dodnes předmětem ostré kritiky z mnoha stran. Podle Mezinárodního výboru Červeného kříže je stále pohřešováno přes sedm tisíc Muslimů, kteří před válkou v této oblasti žili. Ostatky dalších nejméně dvou tisíc osob muslimské národnosti byly exhumovány z hromadných hrobů v Bosně za přítomnosti expertů válečného tribunálu.
Masakr nemá přímé svědky
Jak uvedla britská rozhlasová stanice BBC, obžaloba bude mít obtížnou pozici, neboť srebrenický masakr vlastně nemá přímé očité svědky. Jeden starší muž, který byl mezi deportovanými, však bude předvolán, protože tvrdí, že spatřil přímo na místě jak generála Krstiče, tak hlavního velitele Mladiče. Existuje také videozáznam, na němž jsou zaznamenáni jak Krstič, tak i Mladič, jak se pohybují v tom čase v oblasti. O Krstičovo zadržení se postaraly v Bosně jednotky mírových sil SFOR 2. prosince 1998.
Jeho jméno figurovalo mezi dalšími osobami na rozsáhlém seznamu hledaných zločinců. Tento seznam je však držen v tajnosti, aby se usnadnilo dopadení těch, kteří se dopustili během krvavých válečných událostí největších zvěrstev.
Dva hlavní viníci válečných zločinů v Bosně, Mladič a bývalý bosenskosrbský prezident Radovan Karadžič, jsou stále na svobodě. Nynější proces je však další známkou, že se smyčka kolem nich přece jen pomalu stahuje.
Začátkem března 2000 už haagský tribunál odsoudil za provádění etnických čistek v Bosně bývalého generála bosenských Chorvatů Tihomira Blaškiče na 45 let odnětí svobody.
 Eskorta přivádí bosenskosrbského generála Radislava Krstiče před mezinárodní tribunál v Haagu. V pondělí zde začalo líčení, v němž je Krstič obviněn z genocidy na Muslimech spáchané v Srebrenici během bosenského válečného konfliktu, 13. března 2000 |
