Desítky milionů mrtvých, válečná katastrofa, kterou svět do té doby nepoznal. A to všechno kvůli mladíkovi jménem Gavrilo Princip. Ten několika výstřely 28. června 1914 zavraždil v Sarajevu následníka rakousko uherského trůnu Františka Ferdinanda a jeho manželku Žofii Chotkovou.
Gavrilo Princip však nebyl osamoceným střelcem. Byl součástí spiknutí srbské nacionalistické organizace Černá ruka, v jejím čele stál náčelník srbské armádní rozvědky Dragutin Dimitrijevič.
Srbská vláda odmítla hlavy spiknutí vydat rakouským soudním orgánům, na což Rakousko-Uhersko reagovalo vyhlášením války Srbsku.
To vyvolalo dominový efekt, který uvrhl většinu světa do čtyři roky trvající "Velké války". Spiklence v čele s Dimitrijevičem Srbové na konci války odsoudili a popravili sami. Sám Princip zemřel v roce 1918 v Terezíně, kde v těžkých podmínkách vykonával vzhledem ke svému mládí maximální trest 20 let vězení.
Srby nelze obvinit z rozpoutání války, tvrdí premiér
Srbové se nyní obávají, aby nebyli označeni za viníka první světové války. Na konci června roku 2014 se v Sarajevu koná mezinárodní historická konference za účasti stovky vědců z 24 zemí. Na ní se mimo jiné bude hodnotit to, do jaké míry vražda rakousko-uherského arcivévody způsobila začátek krvavého konfliktu.
Srbové se na konferenci chtějí postavit pohledu některých západních historiků, podle nichž to byli právě srbští nacionalisté a jejich organizace Černá ruka, kdo válku rozpoutal. "Srbsko nedovolí tuto revizi historie, která by srbský národ obvinila z rozpoutání války," řekl podle internetového portálu In Sebia srbský premiér Ivica Dačic.
Jeho postoj podporuje i většina srbských historiků. "Významní světoví historici i historici srbští jsou toho názoru, že na základě vědeckých důkazů je třeba konstatovat, že sarajevský atentát byla jen jiskra, která byla zneužita pro politické účely a že válka byla připravena už předtím," říká historička Suzana Rajičová z Filozofické fakulty Bělehradské univerzity. "Sarajevský atentát nemůže být označen za hlavní příčinu tohoto světového konfliktu, který civilizace do té doby nepoznala," dodala.
Válečné zločiny nepáchali jen Srbové
Boj o pohled na první světovou válku má své důvody i v nedávné historii. Srbsko a Srbové jsou považováni za hlavní viníky série válek v bývalé Jugoslávii po roce 1991, během nichž se Bělehrad pod vedením Slobodana Miloševiče snažil po rozpadu jugoslávské federace přičlenit k Srbsku území s výraznými srbskými menšinami.
Snaha o zvětšení Srbska na tomto etnickém principu však skončila nezdarem, hlavně díky zásahu Západu, který takovýto scénář nepřipustil. V roce 1998 pak Srbsko přišlo i o Kosovo, srbské historické území, na kterém však většinu obyvatel dnes tvoří kosovští Albánci.
Mnoho srbských politických a vojenských představitelů bylo postaveno před mezinárodní soud v Haagu a odsouzeno za válečné zločiny. Sám Miloševič se však rozsudku nedočkal a zemřel před koncem svého procesu. Vedle Srbů si však rozsudky za válečné zločiny vyslechli i Chorvati, bosenští Muslimové i kosovští Albánci.
Po celém světě se budou letos konat velké vzpomínkové akce k začátku první světové války. Jejich centrem bude především Německo, Francie a Velká Británie.
