Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Srbové se obávají, že je svět obviní z rozpoutání první světové války

  16:10aktualizováno  16:10
Každý ví, že první světová válka začala po atentátu srbského nacionalisty Gavrilo Principa na následníka rakousko-uherského trůnu arcivévodu Františka Ferdinanda. Srbsko se obává, že by mohlo při vzpomínkových akcích ke 100. výročí války být obviněno z vyvolání konfliktu. Bělehrad se chce bránit.

Sarajevský atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda d'Este na dobové ilustraci. | foto: Profimedia.cz

Desítky milionů mrtvých, válečná katastrofa, kterou svět do té doby nepoznal. A to všechno kvůli mladíkovi jménem Gavrilo Princip. Ten několika výstřely 28. června 1914 zavraždil v Sarajevu následníka rakousko uherského trůnu Františka Ferdinanda a jeho manželku Žofii Chotkovou.

Gavrilo Princip však nebyl osamoceným střelcem. Byl součástí spiknutí srbské nacionalistické organizace Černá ruka, v jejím čele stál náčelník srbské armádní rozvědky Dragutin Dimitrijevič.

Srbská vláda odmítla hlavy spiknutí vydat rakouským soudním orgánům, na což Rakousko-Uhersko reagovalo vyhlášením války Srbsku.

To vyvolalo dominový efekt, který uvrhl většinu světa do čtyři roky trvající  "Velké války". Spiklence v čele s Dimitrijevičem Srbové na konci války odsoudili a popravili sami. Sám Princip zemřel v roce 1918 v Terezíně, kde v těžkých podmínkách vykonával vzhledem ke svému mládí maximální trest 20 let vězení. 

Srby nelze obvinit z rozpoutání války, tvrdí premiér

Srbové se nyní obávají, aby nebyli označeni za viníka první světové války. Na konci června roku 2014 se v Sarajevu koná mezinárodní historická konference za účasti stovky vědců z 24 zemí.  Na ní se mimo jiné bude hodnotit to, do jaké míry vražda rakousko-uherského arcivévody způsobila začátek krvavého konfliktu.

Srbové se na konferenci chtějí postavit pohledu některých západních historiků, podle nichž to byli právě srbští nacionalisté a jejich organizace Černá ruka, kdo válku rozpoutal. "Srbsko nedovolí tuto revizi historie, která by srbský národ obvinila z rozpoutání války," řekl podle internetového portálu In Sebia srbský premiér Ivica Dačic.

Jeho postoj podporuje i většina srbských historiků. "Významní světoví historici i historici srbští jsou toho názoru, že na základě vědeckých důkazů je třeba konstatovat, že sarajevský atentát byla jen jiskra, která byla zneužita pro politické účely a že válka byla připravena už předtím," říká historička Suzana Rajičová z Filozofické fakulty Bělehradské univerzity. "Sarajevský atentát nemůže být označen za hlavní příčinu tohoto světového konfliktu, který civilizace do té doby nepoznala," dodala.

Válečné zločiny nepáchali jen Srbové

Boj o pohled na první světovou válku má své důvody i v nedávné historii. Srbsko a Srbové jsou považováni za hlavní viníky série válek v bývalé Jugoslávii po roce 1991, během nichž se Bělehrad pod vedením Slobodana Miloševiče snažil po rozpadu jugoslávské federace přičlenit k Srbsku území s výraznými srbskými menšinami.

Snaha o zvětšení Srbska na tomto etnickém principu však skončila nezdarem, hlavně díky zásahu Západu, který takovýto scénář nepřipustil. V roce 1998 pak Srbsko přišlo i o Kosovo, srbské historické území, na kterém však většinu obyvatel dnes tvoří kosovští Albánci.

Mnoho srbských politických a vojenských představitelů bylo postaveno před mezinárodní soud v Haagu a odsouzeno za válečné zločiny. Sám Miloševič se však rozsudku nedočkal a zemřel před koncem svého procesu. Vedle Srbů si však rozsudky za válečné zločiny vyslechli i Chorvati, bosenští Muslimové i kosovští Albánci.

Po celém světě se budou letos konat velké vzpomínkové akce k začátku první světové války. Jejich centrem bude především Německo, Francie a Velká Británie.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.