Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Srbsko povede hrobník Nikolič. Média se bojí, že pohřbí i vstup do EU

  13:34aktualizováno  13:34
Hrobník. Nepříliš lichotivá přezdívka budoucího srbského prezidenta vychází z jeho pracovních zkušeností. Několik let byl zaměstnancem pohřebního ústavu kdesi v centrálním Srbsku. Srbská média i západní politici se nyní obávají, zda Tomislav Nikolič své přezdívce nedostojí i při cestě balkánské země do EU.

Po sečtení více než 99 procent hlasů má nacionalista Tomislav Nikolič podporu 49,5 procenta voličů, zatímco dlouholetého prezidenta země Borise Tadiče podpořilo pouze 47,4 procenta. Nikolič se s Tadičem utkal o post hlavy státu už potřetí a tentokrát zvítězil.

Šedesátiletý Nikolič je vedle neobvyklé hrobnické praxe znám i jako bývalý lídr silně nacionální strany, který teprve poslední čtyři roky zastává proevropskou politiku. Ještě v roce 2007 dovedl k vítězství v parlamentních volbách ultranacionalistickou Srbskou radikální stranu, s níž se však brzy rozešel právě kvůli sporům o evropskou politiku.

Srbské zemětřesení

První komentáře spojují nečekaný výsledek srbských voleb především s velmi nepříznivou ekonomickou situací v zemi a s nízkou volební účastí, která dosáhla jen zhruba 45 procent. "Velká část občanů má velice těžký život, s příjmem kolem 20 000 či 25 000 dinárů (asi 4 500 až 5 800 korun)," citovala agentura DPA srbského analytika Ognjena Pribičeviče. Státní rozhlasová a televizní stanice RTS označila výsledek voleb za "politické zemětřesení".

Zdroj: ČTK

Srbské prezidentské volby. Na snímku se k volbě připravují dvě ženy ve vesnici

Srbské prezidentské volby

Nový prezident Srbska Tomislav Nikolič

Nový prezident Srbska Tomislav Nikolič

Srbskou radikální stranu založil v devadesátých letech Vojislav Šešelj, jeden ze Srbů, který nyní pro válečné zločiny stojí před haagským tribunálem. Ve válečných letech byl i Nikolič jedním z podporovatelů myšlenky Velkého Srbska. Země měla tehdy podle něj nárok na rozsáhlá území Bosny i Chorvatska s výraznou srbskou menšinou.

Jak podotýká agentura AP, Nikolič byl tehdy blízkým spolupracovníkem Slobodana Miloševiče, srbského prezidenta, který odsouzení před haagským tribunálem unikl jen pro svou předčasnou smrt ve vězení.

Chceme ochraňovat i Kosovo, tvrdí nový prezident

Výraznou změnu v Nikoličových postojích i proto někteří analytici považují za neupřímnou, motivovanou snahou o zisk hlasů. Nikolič má prý úzké vztahy s Ruskem a v minulosti dokonce připouštěl, že Srbsko by se mohlo stát ruskou gubernií, připomíná ČTK.

"Srbsko z evropské cesty nesejde," rozptyloval Nikolič po oznámení volebního výsledku obavy ze zpomalení evropské integrace. Jedním dechem dodal, že Srbsko chce i ochraňovat nynější Kosovo. "Srbsko je moderní země, která chce spolupracovat s každým," doplnil.

"Volby nebyly referendem o EU, ale o řešení vnitřních problémů, které způsobil Tadič a jeho strana. Musíme začít pracovat, odstranit zločinnost, vyřešit politické problémy a hledat přátele po celém světě," řekl dále.

Nikolič bude muset s Tadičovou stranou spolupracovat

Nikolič a jeho konzervativní nacionalistická Srbská pokroková strana (SNS) sice vyhrála nedávné parlamentní volby, SNS však nezískala koaliční partnery, a tak vládu nejspíš sestaví Tadičova Demokratická strana (DS) spolu se Socialistickou stranou Srbska (SPS). Tadič se ale stejně o úřad premiéra ucházet nehodlá. Podle srbské ústavy má předseda vlády větší pravomoci než prezident, hlava státu ale může blokovat schvalování zákonů.

Nový srbský prezident nyní bude muset Evropu a své balkánské sousedy přesvědčovat především o tom, že jeho rychlý přerod z radikálně naladěného nacionalisty, který propagoval úzké vazby s Ruskem, v proevropsky orientovaného politika moderního střihu byl upřímný. Sám Nikolič stále opakuje, že vstup do EU je pro něj prioritou, píše ČTK.

Obavy ze změny kurzu Srbska pod Nikoličovým vedením ale z Evropy přesto
zaznívají. "Srbsko vedené Nikoličem musí přesvědčit o své vůli směřovat k Evropě a k partnerství v regionu," citovala agentura Reuters vyjádření švédského ministra zahraniční Carla Bildta na jeho twitterovém účtu.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kanadské úřady nestíhají vyřizovat žádosti o azyl. Do země letos přišly...
Kanada slíbila pomoc uprchlíkům, teď nestíhá vyřizovat žádosti o azyl

Kanada platí za jednu z nejvstřícnějších zemí k uprchlíkům. Ochota pomoct však vládě pomalu začíná přerůstat přes hlavu. Úřady nestíhají vyřizovat žádosti o...  celý článek

Zavražděnou novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou přišly do ulic Malty uctít...
Malta nabízí milion eur za informace vedoucí k dopadení vraha novinářky

Maltská vláda nabídla odměnu milion eur (25,7 milionu Kč) a ochranu za informace o tom, kdo zavraždil investigativní novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou....  celý článek

Hnutí ANO slaví, čeká se na Babišovu tiskovou konferenci. (21. října 2017)
AfD si pochvaluje vítězství Babiše, Rusko vyhlíží zlepšení vztahů

Volbou Andreje Babiše se Česko podle Alternativy pro Německo řadí mezi státy, které se brání proti bruselské politice přerozdělování uprchlíků. Šéf hnutí ANO...  celý článek

Grafton Recruitment Praha
Technik vstřikovacích forem

Grafton Recruitment Praha
Plzeňský kraj
nabízený plat: 40 000 - 55 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.