Návrhy závěrů se ale ještě mohou změnit.
Ke schválení kandidátského statusu pro nějakou zemi, která se uchází o členství v unii, je nezbytná jednomyslnost. Například Německo se ale v poslední době stavělo k srbským ambicím velmi rezervovaně, přičemž tento postoj souvisí s aktuálním děním na pomezí Srbska a Kosova, které se od Bělehradu před časem jednostranně odtrhlo a které Srbsko odmítá uznat.
Z řady členských zemí unie, včetně Česka, ale zaznívá, že Srbové učinili v přibližování k EU výrazný pokrok. Jde zejména o zadržení údajných válečných zločinců Ratka Mladiče a Gorana Hadžiče, které hledal Mezinárodní soud pro bývalou Jugoslávii (ICTY).
Tím naplnilo požadavek plné spolupráce s ICTY, což byla překážka pro další prohloubení evropské integrace Srbska. Navíc začalo pod záštitou unie jednat s Kosovem.
"Srbsko by mělo dostat kandidátský status, poněvadž ten pokrok, který Srbové udělali, je opravdu pozoruhodný," řekl ve středu v NATO šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg.
V poslední době se ale objevily problémy se zátarasy na hraničních přechodech mezi Srbskem a Kosovem. Kvůli nim se napětí na srbsko-kosovské hranici vyostřilo a vedlo i ke srážkám s příslušníky mezinárodních jednotek v Kosovu.
Kosovští Srbové prostřednictvím zátarasů bránili tomu, aby byly zprovozněny hraniční přechody, a tím uznány hranice mezi Kosovem a Srbskem jako státní.
